Pro Magnesii Literu bylo nejlepší Zmizet

Praha – Do červené knihovny tematicky laděné udílení cen Magnesia Litera se pokleslým žánrům literatury věnovalo jen při předčítání moderátorky večera Ani Geislerové z jejího románku Neplač děvče. Klišé prošpikovaný příběh s happyendem posloužil pouze jako pojítko mezi opravdovými autory a tituly, oceněnými odbornou porotou. Za Knihu roku 2009 v devátém ročníku, „pozitivně diskriminujícím“ českou prózu, označila povídkový soubor Petry Soukupové Zmizet. Záznam večera ve Stavovském divadle i krátké představení všech nominovaných najdete v archivu iVysílání.

Devátý ročník knižních cen Magnesia Litera naděloval s mírnou převahou ženským autorkám, započítáme-li i Literu za nakladatelský čin pro Dílo Milady Součkové. Dlouho nedostupná díla pozapomenuté české modernistické spisovatelky zpřístupnilo ve dvanácti svazcích nakladatelství Prostor. „Součková je považována za experimentální autorku, ale když ji čteme dnes, je autorkou opravdu čtivou,“ vysvětlil podnět k nakladatelskému počinu při přebírání ceny redaktor Kristián Suda.

Knihou roku vyhlásili porotci povídkový triptych Zmizet. Jeho autorka Petra Soukupová byla na Magnesii Literu nominována už loni za svou prvotinu K moři. Druhá kniha jen potvrdila Soukupové talent. Úsporným jazykem a „prostým“ vyprávěním sděluje věci komplikované, jakými mezilidské vztahy jistě jsou, a to způsobem velmi věrohodným. „Zmizet je o tom, že jsou lidé na světě sami, a také o tom, že co se stane v dětství, může být stejně těžké jako v dospělosti,“ představila oceněnou knihu Soukupová, která při přebírání ceny poděkovala především svým blízkým.

Reportáž Martiny Čurdové (zdroj: ČT24)

„Musím poděkovat svým dětem za to, že měly tak bouřlivé dospívání, a daly mi tak řadu podnětů,“ nezapomněla na rodinu ani spisovatelka Iva Procházková. Její román Nazí o pětici dospívajících hrdinů, kteří mají intenzivní pocit, že je jejich okolí nemůže pochopit, získal Literu v kategorii knih pro děti a mládež.

Další Literu, tentokrát za poezii, si odnesla i jiná zkušená autorka Viola Fischerová. Sbírku Domek na vinici vyvolal prý zvláštní sen nad ránem. „Pochopila jsem, že už jsem za hranicí, kdy člověk může žít se smrtí v závorce,“ řekla o inspiraci své poezie Fischerová, která při udílení cen zavzpomínala na Věru Linhartovou, kvůli níž tak trochu přestala psát, a na Bohumila Hrabala, díky němuž tak trochu zase začala.

Cenu Knižního klubu přiřkli čtenáři druhé knize Kateřiny Tučkové Vyhnání Gerty Schnirch. Román o poválečných osudech odsunutých brněnských Němců patřil mezi šestici titulů, které byly letos nominovány na Magnesii Literu za prózu. Ve dvojnásobné konkurenci – loni byly v próze nominace tři stejně jako v ostatních kategoriích – zvítězil Ivan Matoušek s románem Oslava.

Podobně jako v případě Violy Fischerové vycházela jeho inspirace z blízkosti smrti. „Když jsem vzpomínal na to, co se stalo, uvědomil jsem si, že se přihodilo něco trvalého, a začal jsem si to spojovat s literaturou,“ prozradil Matoušek o více než rok trvajícím boji jeho otce s rakovinou. Literární ocenění za prózu roku 2009 komentoval překvapený autor s nadsázkou: „Jsem překvapen, že jsem se dostal na pódium. Proud mě strhnul z poklidné končiny eschatologie, věčnosti, kde se nic neděje, a teď bude má kniha mainstreamová.“

Litera připadla i dvěma knihám, které se věnují historii. V kategorii literatura faktu porotce nejvíce oslovilo Moje šílené století Ivana Klímy, na jehož počátku podle slov spisovatele stál „záměr napsat větší článek, jak se mohlo stát mně a větší části mé generace, že jsme v mládí byli členy komunistické strany, která byla vlastně zločinecká.“

Literárním objevem se stal historik z Ústavu pro soudobé dějiny Jiří Hoppe díky knize Opozice ´68. Sociální demokracie, KAN a K 231 v čase pražského jara. "Sedím v kanceláři s kolegou Sukem, který vyhrál Magnesii Literu v roce 2003 (pozn. red.: za Labyrint revoluce, analýzu revolučního a těsně porevolučního dění 89/90), takže si teď můžeme říkat kancelář U Dvou Magnesií a jedné nuly, protože s námi je ještě jeden kolega, který žádnou Literu nemá,„ zažertoval při předávání ceny “objevený" Hoppe.

Knižní ceny pamatovaly i na překladatele. Literu v této kategorii si odnesl Richard Podaný za překlad knihy Nejtišší trest, jejíž autor David Lodge sám upozornil, že román překladatelům způsobí značné problémy.

A závěrem „červenoknižní“ poselství Ani Geislerové: Když hospodářství krachne, volby skončí patem a životní láska matem, kniha s vámi vždycky zůstane. A i kdyby natruc ne, každý si tu svoji můžeme v klidu napsat sám.

Vydáno pod