Hagady ve sbírkách Židovského muzea

Praha - Podle židovského kalendáře svátek Pesach začíná letos 30. března. Židovské muzeum v Praze při této příležitosti připravilo v Galerii Roberta Guttmanna výstavu, jež představuje výběr nejstarších a nejzajímavějších hagad, liturgických textů užívaných při sederové oslavě tohoto židovského svátku. Hagady spolu s dalšími příběhy spojenými s oslavami vyprávějí o zázračném vyvedení izraelského lidu z egyptského otroctví. Výstava ukáže vizuální proměny této knihy od nejstarších tisků až po současná vydání nejen z Čech a Izraele, ale i dalších evropských i světových regionů, jak jsou zastoupeny ve fondech Židovského muzea.

„Jedinečnost výstavy spočívá nejen v tom, že se věnuje pouze jednomu žánru náboženské literatury, ale vůbec poprvé u nás umožní veřejnosti seznámit se s pesachovými hagadami a porovnat je, jak vznikaly v průběhu staletí,“ říká jeden z kurátorů výstavy Michal Bušek.

Židovské muzeum v Praze spravuje na 350 hagad z různých oblastí i časových období. Na výstavě jich bude představeno celkem padesát sedm. „Mezi nejvzácnější exponáty výstavy patří dva rukopisy – hagady z Moravy z první poloviny 18. století. Spolu s fragmentem další rukopisné hagady z 19. století je návštěvníci galerie budou moci díky filmovému zpracování zhlédnout od první stánky po poslední. K nejstarším hagadám, jejichž originály návštěvníci galerie rovněž uvidí, pak patří vydání benátské (1599) či amsterdamské (1695). K vidění bude i faksimile první tištěné pražské hagady Geršoma ben Šeloma ha-Kohena (1526), která bývá řazena mezi nejkrásnější renesanční tisky. Na třech pohyblivých obrázcích zároveň návštěvníci uvidí nejčastěji zobrazovaná témata: sederový obřad, nalezení Mojžíše a egyptské rány,“ dodává Bušek.

Výstava bude v Galerii Roberta Guttmanna k vidění do 27. června 2010.

Hagada

patří k nejpopulárnějším liturgickým knihám judaismu a k nejčastěji tištěným knihám židovské kultury. Zaznamenává úkony spojené s přípravou oslav svátku Pesach, řád domácí bohoslužby, popisuje rituální obřady spojené s vlastní oslavou, upřesňuje, jaké modlitby mají účastníci sederu odříkávat, které pokrmy jíst a nápoje pít, ale především převypravuje biblický příběh o vyjití Izraele z Egypta. Po vzhledové stránce prošly hagady v průběhu více než deseti staletí velkou proměnou.

Konečnou verzi základního textu hagady sestavili v 7. či 8. století o. l. babylónští učenci, jeho znění se nám však dochovalo až z 10. století. Nejstarší dochované rukopisné hagady pocházejí ze 13. – 14. století,  první známá tištěná hagada vyšla ve španělské Guadalajaře roku 1482.

Ilustrace hagad se úzce vážou k jejímu obsahu a nejčastěji zobrazují sederový obřad, biblické pasáže (nalezení Mojžíše, otrocká práce v Egyptě, deset egyptských ran, odchod z Egypta, přechod přes moře apod.) nebo příběhy talmudické literatury, do hagady zařazené (např. pesachový seder v Bnej Brak, vyobrazení čtyř typů synů).

  • Hagada zdroj: Židovské muzeum http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/16/1528/152791.jpg
  • Hagada zdroj: Židovské muzeum http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/16/1528/152793.jpg
  • Hagada zdroj: Židovské muzeum http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/16/1528/152795.jpg
Vydáno pod