Rok 1990 - rok návratů, případně i opožděných premiér

autor: ČT24, zdroj: ČT24

Ucho

Více fotek

• Ucho autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img7.ct24.cz/cache/140x78/article/15/1484/148332.jpg
• Skřivánci na niti autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img7.ct24.cz/cache/140x78/article/11/1036/103574.jpg

Zákaz filmů měl několik podob. Nevyhovující snímky mohly být staženy z distribuce, zastavena jejich výroba, uzamčeny do trezoru, nebo dokonce fyzicky zničeny. Skřivánci na niti a Ucho patřily mezi filmy, které se vůbec do distribuce nedostaly. Řada filmařů kvůli nastalé situaci emigrovala, další se přizpůsobili. V 70. letech pak vznikla řada dodnes populárních komedií - ale také snímky, na které by jejich tvůrci raději zapomněli.

Filmů, které byly staženy z distribuce, bylo více. Mezi nimi například O slavnosti a hostech Jana Němce nebo dva filmy Karla Kachyni Ať žije republika a Kočár do Vídně. Na osudu některých filmů, které měly být vymazány z paměti národa, se podepsaly i víceméně prozaické důvody. Nesměly se například hrát filmy, na nichž se podíleli emigranti. Tak se například stalo, že znělka k populárnímu seriálu Chalupáři se po emigraci Waldemara Matušky musela obejít bez zpěvákova zvučného hlasu.

Demokracie: Rok první - Trezory se otvírají

• Demokracie: Rok první - Trezory se otvírají

Na Menzelovo poetické satirické podobenství varující před zrůdností a chybami 50. let dopadl zákaz v létě 1969. Hotový film natočený na motivy povídek z knihy Bohumila Hrabala Inzerát na dům, ve kterém už nechci bydlet (1965) zakázal nový ředitel Československého státního filmu Jiří Purš z důvodu, že film "neodpovídá historické pravdě“. Nepomohlo ani, když se z filmu odehrávajícího se v kladenské Poldovce, kam byli posílání na brigádu lidé politicky nepohodlní, vystříhala scéna s ministrem školství Zdeňkem Nejedlým.

Zákaz postihl i filmy evidentně nepolitické, jakými bylo například Intimní osvětlení. K zasunutým projektům československého filmu, na které tvrdě dopadl srpen 1968 a následná normalizace poměrů, patří snímek Hynka Bočana Pasťák, natočený podle románu Karla Misaře. Výjimečný je i z toho důvodu, že patřil k projektům, které ani nebyly dokončeny.

Poprvé jsme viděli Škvoreckého či poslouchali radio Stalin a vrátil se i Kryl 

Česká zakázaná literatura v předlistopadové době měla své dva proudy - domácí a exilový. Doma ji reprezentovala jména jako Havel, Klíma, Vaculík a další a v exilu pak Kundera, Kohout, či Škvorecký. Právě posledně jmenovaný autor patřil v torontské emigraci nejen k významným spisovatelům, ale spolu se svou manželkou i k nejznámějším vydavatelům. Jejich Sixty-Eight Publishers bylo bezesporu nejznámějším českým exilovým nakladatelstvím. A není tedy divu, že velké pozornosti se těšil právě návrat manželů Škovreckých do Československa. 

Kromě filmové a literární produkce se svoboda začala projevovat i v rozhlasovém vysílání a na hudební scéně. Na podzim roku 1990 začalo tak v tehdejším Československu vysílat první svobodné rádio. Pirátská stanice se pojmenovala po sovětském diktátorovi Stalinovi. Se dvěma gramofony, kazetovým magnetofonem a jedním mikrofonem vysílala z podzemních prostor v Praze na Letné, kde Stalinův pomník kdysi stával. Po několika dnech úřady pirátské vysílání zastavily. Nicméně po čtyřech měsících, v únoru 1991, začalo rádio vysílat podruhé, zpočátku znovu ilegálně z klubu Bunkr v Lodecké ulici. 

Do Čech se začali vracet kulturní emigranti. Mezi prvními se v listopadu 1989 vrátil písničkář Karel Kryl. Jako jeden z prvních exilových umělců se tak stihl zúčastnit ještě historických demonstrací na Václavském náměstí. Jeho písně zněly znovu aktuálně. Vrátil se pak i na československá pódia, už ne do malých klubů jako kdysi, ale do přeplněných hal a divadel. Po čtyřech letech působení v USA se v březnu 1990 vrací do vlasti i stále populární Waldemar Matuška. "Hlavně, že můžeme domů. To je teď nejdůležitější," vyznal dojatě po příletu na ruzyňské letiště. O měsíc později zavítal do Prahy i Jan Tříska.

Praha  také poprvé zažila Rolling Stones 

Češi měli 18.srpna 1990 vůbec poprvé možnost vidět "kameny" na vlastní oči. V rámci turné "Urban Jungle" vystoupili Rolling Stones na Strahově a zhlédlo je přes 100 000 diváků. Stejně tak se v srpnu 1990 do Prahy vypravila i britská rocková legenda The Cure.

zdroj: Bontonfilm

Kočár do Vídně (režie: Karel Kachyňa, 1966)

Více fotek

• Kočár do Vídně (režie: Karel Kachyňa, 1966) zdroj: Bontonfilm http://img7.ct24.cz/cache/140x78/article/12/1153/115299.jpg
• Věra Křesadlová ve filmu Ivana Passera (1965) zdroj: ČT http://img7.ct24.cz/cache/140x78/article/11/1007/100671.jpg
• Manželé Škvorečtí při příletu do Prahy autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img7.ct24.cz/cache/140x78/article/5/479/47895.jpg
• Karel Kryl autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img7.ct24.cz/cache/140x78/article/8/713/71299.jpg

• Vytisknout
• Poslat e-mailem
• Chyba v článku