Na Bulgakova vzpomíná celý literární svět

zdroj: Wikipedie

Michail Afanasjevič Bulgakov

V roce 1929 byly všechny Bulgakovovy práce včetně Bílé gardy zakázány; Bulgakov nemohl publikovat a Stalin odmítl jeho žádost o emigraci. Michail A. Bulgakov se narodil v Kyjevě jako nejstarší syn profesora teologie. Jeho sourozenci bojovali v řadách tzv. bílé armády a po občanské válce emigrovali do Paříže. V roce 1909 Michail úspěšně složil maturitní zkoušku a dal se zapsat na lékařskou fakultu kyjevské univerzity. Studia přerušil a v patnáctém roce se přihlásil jako dobrovolník do vojenských lazaretů na frontě. Koncem léta 1916 mu byl vystaven diplom a odjel jako lékař do vesnice Nikolskoje.

V roce 1913 se oženil s Taťánou Lappovou. V roce 1916 absolvoval Lékařskou fakultu Kyjevské univerzity a přestěhoval se do Moskvy. O tři roky později se rozvedl a oženil se s Ljubou Bělozerskou. V roce 1932 se oženil potřetí. Poslední desetiletí svého života pracoval na románu Mistr a Markétka, psal divadelní hry, kritiky, povídky a několik překladů a divadelních přepisů. Většina jeho prací však skončila v šuplíku na několik dalších desetiletí. V roce 1938 napsal dopis Stalinovi, kde požaduje povolení k emigraci, ale nikdy nedostal odpověď.

Právě v této době vznikl satirický román Mistr a Markétka (Мастер и Маргарита), publikovaný až třicet let po autorově smrti, v roce 1967. Kniha byla původně dostupná pouze v rámci undergroundu jako samizdat, po mnoha letech pak vyšla cenzurovaná verze jako seriál v časopise Moskva. Mistr a Markétka je považován za nejlepší ruský román 20. století a nejlepší sovětský román. V románu se objevilo několik frází, které se staly běžnou součástí jazyka v postsovětském Rusku, například "Rukopisy nehoří" ("Рукописи не горят"). Spálený rukopis je významnou součástí příběhu Mistra a Markétky a Bulgakov skutečně musel tento román napsat znovu zpaměti, poté kdy sám spálil jediný rukopis. Poslední úpravy románu Mistr a Markétka nadiktoval pět dní před svou smrtí.

zdroj: Wikipedie

Michail Afanasjevič Bulgakov / pohlednice z roku 1991

• Vytisknout
• Poslat e-mailem
• Chyba v článku