Dům, kde se psaly dějiny

V roce 1478 koupili malostranští měšťané pozemek ve východním rohu Malostranského náměstí a postavili zde novou radniční budovu s rozlehlou pozdně gotickou síní; tato tzv. nová malostranská radnice byla stavebním klenotem města, na Sadelerově rytině z roku 1606 je vedle nárožní dvoupatrové věže zachycena i jednopatrová část s loubím.

Do pozdně renesanční podoby byla budova přestavěna kolem roku 1617 stavitelem a kameníkem Janem Campionem Bossim podle návrhu Giovanni Maria Filippiho. Přestavbou ve stylu pozdní renesance a manýrismu se měla radnice vyrovnat okolním rychle rostoucím reprezentativním objektům. Sotva dostavěný dům v roce 1648 vydrancovala švédská vojska .

Radnice sloužila původnímu účelu až do roku 1784, kdy byla sloučena všechna čtyři pražská města. Tehdy byla správa sloučených měst přenesena na Staroměstskou radnici. Z Malostranské radnice byly na Staroměstskou přeneseny intarzované dveře z roku 1619.

V letech 1784 byla budova Malostranské radnice přestavěna na sídlo fiskálního úřadu, berního archívu a politického vězení. Při přestavbách v 19. století byl původní ráz značně znehodnocen, v roce 1868 zde vznikla Malostranská beseda s bohatou škálou kulturních aktivit. Dnešní vzhled budovy je z doby kolem roku 1820, kdy byly při úpravách stavitelem Josefem Kaurou odstraněny původní štíty a tři věže. Fasáda do Letenské ulice zůstala v původní podobě.