Praha – Poprvé od roku 2005 klesl v Česku počet vydaných knih. V minulém roce se na knižních pultech objevilo necelých 17 600 titulů, což je zhruba o tisíc méně než předchozí rok. Přesto nakladatelé a knihkupci tento fakt vítají, český trh je podle nich totiž přesycen. „Není to ani krize, ani nezájem, řekl bych, že je to pozitivní. Knižní trh si sedá a začíná více respektovat ekonomická kritéria. Rozhodně by se nedalo říct, že Češi začínají méně číst a méně kupovat,“ domnívá se například bohemista Jiří Trávníček, který je autorem výzkumu zaměřeného na české čtenáře a čtenářské návyky.
Knih vyšlo loni méně, Češi jsou ale pořád knihomolové
Za pravdu mu dává i ředitel nakladatelství Academia Jiří Padevět: „Na českém knižním trhu je hodně subjektů – nakladatelů, distributorů i knihkupců. Na jedné straně je to dobře, na druhé se vytváří určitý přetlak a knižních titulů vychází více, než by mělo. Dochází k tomu, že čtenáři ani nestačí zaznamenat, co vyšlo nového.“
Osa sever-jih
Jan Kanzelsberger a Jiří Trávníček v Událostech, komentářích (zdroj: ČT24)
V České republice vychází v přepočtu na obyvatele více knih než v sousedních zemích. Knižnímu trhu se dokonce vyhnula i ekonomická krize. A přestože množství vydaných knih loni mírně kleslo, Češi zůstávají národem knihomolů.
„Evropa dnes představuje kulturní osu sever-jih. Sever čte hodně, jih velmi málo. Podle kritéria, které jsme zvolili my, tedy jedna přečtená kniha za rok rovná se čtenář, například Portugalsko jako čtenáře uznává 36 procent lidí, kdežto Švédsko nebo Litva či Estonsko kolem 70, 80 procent. Střed pak tvoří románské a germánské země,“ dodává Jiří Trávníček postřehy ze čtenářského výzkumu.
Ten podle Trávníčkových slov ukázal i některá česká specifika. Žádnou roli v Česku nehraje urbanizační bariéra, tedy na počet čtenářů nemá příliš vliv, jestli žijí ve velkém městě, malém městě nebo na vesnici. Výrazná bariéra není ani mezi generacemi, naopak v západních zemích platí, že zatímco v mládí lidé čtou hodně, s přibývajícím věkem stále méně. Třetím českým specifikem je velký rozdíl mezi muži a ženami. Ženy čtou všude v západním světě sice více než muži, u nás je ale podle Trávníčka rozdíl daleko výraznější.
Čtenářů je hodně - knih ještě víc
Pro český knižní trh je typické, že vychází ohromné množství knih, avšak v malém nákladu. Výjimkou nejsou ani tituly, které vyjdou v nákladu jednoho či dvou set kusů. „Snad konečně se čeští nakladatelé začínají chovat rozumně, racionálně a trochu přizpůsobují počet svých titulů, které přivedou na svět, reálným možnostech českého knižního trhu,“ komentuje loňský pokles knih knihkupec Jan Kanzelsberger.
V České republice působí více než čtyři tisíce nakladatelství, pochlubit se můžeme i nejhustší sítí knihoven na světě. Ale i knihovny v loňském roce zaznamenaly pokles počtu zaregistrovaných čtenářů. Od roku 2004 téměř o 4 procenta. Přesto si knihovny, kterých se v Česku nachází více než pět a půl tisíce, nemohou na nezájem stěžovat. Podle Víta Richtera z Národní knihovny je ročně navštěvuje zhruba 21 milionů lidí, čímž se stávají nejnavštěvovanější kulturní institucí.
Příklady táhnou
Ve výzkumu Akademie věd uvedlo 99 procent Čechů, že vlastní i domácí knihovnu. Vyšplhali se tak v této kategorii na první příčku. „Myslím, že velkou roli sehrál socialismus,“ vysvětluje bohemista Jiří Trávníček, „nefungoval knižní trh, nefungovaly veřejné knihovny a spousta lidí spoléhala na své domácí knihovny, lépe řečeno rodičů a svých kamarádů. A není úplně zvykem v západním světě, že existují dvou- nebo třígenerační knihovny, tedy že si jednotlivé generace knihy předávají. Což u nás stále přetrvává a vytváří takovou kulturní samozřejmost mít domácí, rodinnou knihovnu.“
Trávníček také upozorňuje, že při výchově malých čtenářů by rodiče neměli spoléhat na školu, ale jít sami příkladem: „Když se nečte doma, když dítě nevidí své rodiče aktivně obcovati s knihou, tak škola nemá co zachránit. 40 procent školáků ve věku 10–14 let nevidí dneska své rodiče číst knihu, což je docela varovný faktor pro budoucnost.“
GALERIE
Počet čtenářů