Rozporuplnost má jméno Egon Bondy

Praha - Charismatický filozof, básník, bouřlivák a duchovní otec českého undergroundu. To je Egon Bondy, který zemřel 9. dubna 2007 v Bratislavě. Původní jméno Zbyněk Fišer si v roce 1949 na protest proti antisemitskému zabarvení vykonstruovaných procesů v Sovětském svazu změnil na Egona Bondyho. Celý život byl přesvědčeným marxistou, přesto se stal jedním z prvních disidentů. Pro svoji volnomyšlenkářskou povahu a sklon k alkoholu se zpočátku příliš nevěnoval studiu, přesto byl vzdělaným a uznávaným filozofem. V 70. letech se stal guruem psychedelické skupiny Plastic People of the Universe a přitom netajil, že spolupracuje s StB.

Jak napsal ve vzpomínkové knize Prvních deset let (rukopis 1981, vydáno 2003), žil počátkem 50. let „zjevně jako individuum práce se štítící, kriminální živel a santusák – po několik dlouhých let“. „Byl jsem za tu dobu zase i párkrát v blázinci, ale nepomohlo to. Pro pivo jsem byl schopen všeho,“ dodává. Živil se i žebrotou a drobnými krádežemi.

Absurdní situace sám vyvolával,

například při výletu či pokusu o emigraci do Rakouska nabízel francouzské tajné službě provedení atentátu na sovětské vedení. „Věc je jednoduchá jak slunce. Potřebujeme dvě krabičky od sirek s blechami – ty jsem byl dokonce ochoten dodat gratis – naočkovanými všemi prevítskými mory světa… A moji agenti z lásky vypustí ty blechy při manifestaci 7. listopadu pod tribunou na Rudém náměstí. Vznikne sice nějaký ten počet epidemií, ale blechy přeskáčou samozřejmě zaručeně i na tribunu a skočí i na maršála Stalina, na maršála Vorošilova, na soudruha Beriju i na soudruha Molotova a další.“ (Prvních deset let). Z pokusu samozřejmě sešlo, ale Bondy alespoň vyinkasoval nějaké peníze.

Totální realismus

Kromě bouřlivého vztahu s Honzou Krejcarovou (dcerou Mileny Jesenské) navázal jako mladý básník přátelství mimo jiné s Ivem Vodseďálkem (v roce 1950 spolu založili edici Půlnoc), Františkem Drtikolem, Bohumilem Hrabalem či Vladimírem Boudníkem. V poezii vytvořili Bondy s Vodseďálkem takzvaný totální realismus.

Ve svých básních glosuje život veřejný i soukromý. Znechucení reálným socialismem dával najevo i ve svých prózách, například v antiutopii Invalidní sourozenci. Oblibu si získaly i jeho jinotajné povídky Mníšek, Šaman, Nový věk či satirická sci-fi Nepovídka. Plné skepse jsou také meditativní prózy z 90. let Hatto, Severin či Údolí, které napsal po roce 1994, kdy zemřela jeho životní družka Julie Nováková. Z manželství s Jaroslavou Krčmaříkovou se Bondymu v roce 1959 narodil syn Zbyněk Fišer mladší.

Zemřel 9. dubna 2007 v Bratislavě ve věku 77 let na následky popálenin třetího stupně, které utrpěl po vzplanutí pyžama od vlastní cigarety.

  • V roce 1981 obdržel cenu Egona Hostovského.
  • V roce 1989 se přestěhoval do Telče, odkud v devadesátých letech přesídlil do Bratislavy, kde vyučoval na tamější univerzitě filozofii.
  • Působil ve skupině Požoň sentimental, která hraje hospodské folklórní písně.
  • Životopisná kniha Prvních deset let se stala námětem filmu 3 sezóny v pekle.
Mejla Hlavs a Egon Bondy v dokumentu Jany Chytilové o The Plastic People Of The Universe
Zdroj: ČT24/ČT
Vydáno pod