ČT24

ČT24
pátek 25. května 2012 Viola

Umění české reformace - díla, která nečekal osud Husa

Velikost textu:
16. 12. 2009 07:46, autor: Jana Benediktová

Praha – Výstava, která je od 16. prosince otevřena v Císařské konírně Pražského hradu, se zaměřuje na období tzv. české reformace, tedy období českých dějin od husitství do bitvy na Bílé hoře. Téměř sto děl, z nichž mnohá ještě nikdy nebyla vystavena, má být argumentem proti mylnému, ale častému názoru, že během reformace příliš výtvarného umění nekatolických náboženství nevznikalo, a pokud nějaké existovalo, bylo zničeno v pobělohorské době.

Z výstavy Umění české reformace
Z výstavy Umění české reformace

Většina unikátních uměleckých děl byla zapůjčena z církevních depozitářů i přímo z kostelů. "Dostali jsme zapůjčené i věci, o nichž se nám ani nesnilo, že by nám je někdo půjčil. Například středovou desku z oltáře sv. Jana Křtitele z Týnského chrámu, který byl centrálním chrámem českých utrakvistů," jmenuje jeden ze vzácných exponátů autorka výstavy Kateřina Horníčková.

Expozice chce návštěvníkům nabídnout pohled na tvorbu vzniklou v českém reformačním prostředí – mezi husity, utrakvisty či u radikálních kalvinistů a jednoty bratrské. Představuje díla z významných center českého nekatolictví, jako byly kromě už zmíněného pražského Týnského chrámu také Betlémská kaple, Kutná Hora, Hradec Králové nebo Chrudim. "Je zde shromážděno to nejkrásnější, co v českých zemích vznikalo," tvrdí Václav Beránek, vedoucí oddělení kultury Správy Pražského hradu.

Autoři výstavy shromáždili na stovku soch, malovaných oltářních desek, iluminovaných rukopisů či artefaktů církevního uměleckého řemesla, z nichž mnohé jsou vystaveny vůbec poprvé. "Například Klaudiánova mapa Čech z počátku 16. století, která krásně ukazuje konfesní rozdělení tehdejší společnosti podle lokalit," doplňuje kurátor Michal Šroněk.

Pod oltářem je největší tma

K dalším vzácnostem patří faksimile Jenského kodexu, Göttingenský kodex, ručně psaný a iluminovaný teologický spis, a také zobrazení Jana Husa. Šroněk upozorňuje například na vzácné zachycení husitského ikonografického námětu v Litoměřickém graduálu z 2. poloviny 16. století: "Všichni známe Husa jako mučedníka na hranici, ale málokdo zná Husa jako světce. Na této krásné iluminaci z Litoměřického graduálu je upalován a současně brán na nebesa, kde sloužil jako klasický přímluvce tohoto světa." 

Součástí výstavy je i jediné monumentální vyobrazení Jana Husa na hranici, které se ze středověku dochovalo. Zachyceno je na dvou oltářních křídlech, která pocházejí z kostela sv. Václava v Roudníkách u Chabařovic na Ústecku. "Musíme se jen divit, jak je možné, že taková věc přežila dobu pobělohorskou," přiznává Kateřina Horníčková a vzápětí vysvětluje, že k uchování dopomohla náhoda: "Původně gotický deskový oltář z konce 15. století byl při přestavbě znovu použit na oltářní dveře a přemalován. Teprve ve 20. století, když byly dveře restaurovány, byla raně barokní přemalba sňata a zjistilo se, že je pod ní obraz upálení Jana Husa."

Českou reformací (zhruba 1380-1620) označujeme období českých dějin od husitství do Bílé hory, v níž hrála velkou politickou i kulturní roli nekatolická vyznání a jejich představitelé. Díky mimořádným historickým okolnostem existovalo v českých zemích v období od husitství do porážky českého stavovského povstání v bitvě na Bílé hoře několik křesťanských denominací. Vedle římských katolíků měli právní postavení zajištěno jen utrakvisté, ostatní konfese, jako jednota bratrská, luteráni a kalvinisté, fungovaly mimo zákon jen díky podpoře aristokratických patronů a slabé centrální moci. Příslušníci nekatolických konfesí se pokoušeli o legalizaci svého postavení, což se jim v plné míře podařilo prosadit až v tzv. Rudolfově majestátu o náboženské svobodě vydaném v roce 1609.

Většina tvorby z doby české reformace se dochovala – podobně jako obraz z Roudníků – v interiérech kostelů. "A více v regionech, protože rekatolizační snahy byly více znát v hlavním městě a v centrech, ne tolik v oblastech," dodává autorka výstavy. Dochovaná díla nyní církev zapůjčila na výstavu v Císařské konírně, kde si je návštěvníci mohou prohlédnout do 4. dubna 2010.

Zdroj: ČT24

      Pokud chcete upozornit na chybu ve článku, označte chybný text a zmáčkněte Ctrl + Enter

      Hlavní zprávy

      Načítám...

      Ouha, data se nepodařilo načíst.