Kino Lucerna slaví stovku filmem - od Hašlera po Idiota

Praha -  Když kino Lucerna začínalo, lákaly poutače návštěvníky na „nejpřednější a největší podnik v Rakousku“. 3. prosince to bude přesně sto let, kdy se poprvé rozhrnula opona před promítacím plátnem. Jako součást oslav Lucerna připravila filmovou přehlídku, která mapuje jednotlivé dekády století existence kina. Od černobílého sedmiminutového snímku Karla Hašlera přes filmy Kachyni, Chytilové nebo Vláčila až po Menzelův poslední filmový počin. Promítat se bude vždy v neděli vpodvečer, od 4. října do 6. prosince. Vstupné je dobrovolné.

S oslavami začala Lucerna už v květnu, kdy uvedla nejvýznamnější film němé éry české kinematografie Erotikon (1929). Živou hudbou jej doprovodili hudebníci Symfonického orchestru hl. m. Prahy FOK.

Snímky, které běžně v kinech nejsou, nabídla i srpnová přehlídka nazvaná S Kafkou do kina. Nyní zařadila Lucerna na program filmy, které mají s kinem Lucerna něco společného – buď se v prostorách Paláce Lucerna natáčely, nebo se zde uskutečnila jejich slavností premiéra, nebo byly vyrobené v produkci společnosti Lucernafilm.

Reportáž Maria Kubaše (zdroj: ČT24)

Sto let kina Lucerna - podrobný program zde.

Film České hrady a zámky (1914) vznikl v režii Karla Hašlera jako vstupní část ke hře Pán bez kvartýru. Je prvním snímkem z dekády "desátá léta". Doplňují ho dva filmy Antonína Fencla: Zlaté srdéčko (1916) o panu radovi Pimpermannovi, který ztratí dárek pro svoji ženu, a Pražští adamité (1917) o jedné povedené neděli manželů Šťovíčkových.

Dvacátá a třicátá léta mají po jednom zástupci. Pasáka holek (režie: Hans Tintner, 1929), v němž ženu voraře Chrapota svede muž, kterého zachránil před utonutím. Ze vztahu se narodí syn Jarda, povaleč, jenž má pletky s lehkými děvčaty. A Ze soboty na neděli (režie: Gustav Machatý, 1931) o večeru, kdy sukničkář Ervín políčil na naivní Máňu.

Štastnou cestu (1943), která reprezentuje čtyřicátá léta, znají diváci nejspíš z nedělních Filmů pro pamětníky. Otakar Vávra vypráví osudy mladých prodaveček jednoho velkého obchodního domu a jejich rozdílné cesty za štěstím. Za ním se vydá ve filmu Probuzení (režie: Jiří Krejčík, 1959) z padesátých let i šestnáctiletá Jitka, která uteče z výchovného ústavu ke staré partě. Ženská hrdinka, manekýnka Marta, je titulní postavou také snímku Věry Chytilové Strop (1961).

Šedesátá léta vedle Chytilové zastupuje i Karel Kachyňa a jeho Kočár do Vídně (1966). Kachyňa je režisérem neméně slavného trezorového snímku ze sedmdesátých let - Ucho (1970) s Radkem Brzobohatým a Jiřinou Bohdalovou v hlavních rolích. Řady významných režisérských jmen doplňuje František Vláčil, jehož Hadí jed (1981), snímek z počátku osmdesátých let, popisuje zápas člověka, který se nedokáže zbavit vášně k alkoholu.

Poslední dva filmy z přehlídky kina Lucerna spadají do posametové doby - Návrat idiota režiséra Saši Gedeona (1999) zastupuje devadesátá léta a Menzlovo Obsluhoval jsem anglického krále (2006) nové tisíciletí.

Pražské kino Lucerna je nejstarším stálým kinem v provozu v Čechách. Postaveno bylo v roce 1909 jako součást komplexu Paláce Lucerna, jenž postupně vznikal v letech 1907 až 1921. Původně se se sálem počítalo jako s experimentální scénou Národního divadla. Jednosálové kino v kombinaci renesančních stylů a art nouveau mělo více než pět set míst. Jako jedno z prvních uvádělo zvukové filmy v Praze, tím prvním snímkem byla v srpnu 1929 Loď komediantů.

  • Pražští adamité zdroj: www.filmovy-plakat.cz http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/12/1154/115301.jpg
  • Iva Janžurová a Jaromír Hanzlík ve filmu Kočár do Vídně zdroj: Bontonfilm http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/12/1153/115299.jpg
  • Palác Lucerna autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/4/388/38741.jpg