Praha – Před měsícem otevřelo Národní muzeum veřejnosti svou novou budovu, v níž dříve sídlilo Rádio Svobodná Evropa a ještě o něco dříve zasedalo Federální shromáždění. Od poloviny srpna si mohou lidé dříve nepřístupné prostory prohlédnout při komentovaných prohlídkách. A dnes v bývalém československém parlamentu začíná první výstava, symbolicky česko-slovenská, a ne ledasjaká. Za přísných bezpečnostních opatření tu bude do 10. ledna vystaven Košický zlatý poklad, jeden z největších evropských zlatých pokladů.
Bohatou sezonu zahajuje Národní muzeum pokladem
Zástupci Slovenského národního muzea jej do Prahy přivezli před deseti dny ve speciálně zapečetěných dodávkách. Celková váha zlata v pokladu dosahuje třinácti kilogramů.
„První výstava v nové budově Národního muzea nasadila laťku vysoko. Jsem rád, že se nám v tak krátké době podařilo připravit jedinečnou výstavu s jedinečným obsahem. Košický zlatý poklad ve svém celku návštěvníci v České republice jen tak neuvidí. Pojistná hodnota dosahuje téměř 8 milionů eur, historická hodnota je pak penězi neměřitelná,“ uvedl ředitel muzea Michal Lukeš.
V Praze poklad Slováci ukrývali, teď ho ukazují
Unikátní zlatý poklad objevili dělníci při kopání základů domu v roce 1935 v budově bývalé Spišské komory v Košicích. Jeho majitel byl zřejmě s touto institucí úzce spojený. Peníze a zlaté předměty pravděpodobně ukryl někdy po roce 1679.
„Hrozilo obsazení Košic vojsky povstalého sedmihradského knížete Thököly,“ uvedl pravděpodobný důvod ukrytí majetku spoluautor výstavy Luboš Polanský. Dobu, kdy došlo k ukrytí, prozrazují nejmladší mince v pokladu – uherské dukáty Leopolda I. Celkem bylo v košickém domě nalezeno 2920 zlatých mincí z celé Evropy.
Součástí pokladu byl také 214 centimetrů dlouhý renesanční řetěz a tři medaile. Vzácná a atypicky zhotovená je jezdecká medaile Ferdinanda I. pocházející z roku 1541. Za světovou raritu lze považovat její zlatou variantu z Košic. Vedle mincí a medailí je součástí pokladu i vzácný 214 cm dlouhý renesanční řetěz. Vše bylo uloženo ve zvláštní měděné schránce, jejíž tvar připomíná bochník chleba.
Do Prahy nebyl poklad přivezen poprvé, ale poprvé si ho mohou Češi prohlédnout celý. Před válkou byl uložen ve Slovenském vlastivědném muzeu, v roce 1940 byl ale převezen do českého hlavního města, kde ho numismatici třídili a popisovali. Zálusk na zlato měl Hermann Göring nebo K. H. Frank. „Za války byl různými úskoky schováván, pracovníci muzea udělali vše, aby nebyl roztaven nebo ukraden,“ doplnil Lukeš.
Proč je Košický poklad tak unikátní
- světový unikát: zlatá jezdecká medaile Ferdinanda I. z roku 1541
- nejstarší mince: uherské a sedmihradské ražby Zikmunda Lucemburského z 1. třetiny 15. století
- mince ražené na území Českých zemí: vzácné dukáty Albrechta z Valdštejna z let 1631 a 1634 z mincovny v Jičíně; dukát Viléma z Rožmberka z roku 1585
- renesanční zlatý řetěz: délka - 214 cm, hmotnost - 587,14 g, ryzost - 990/1000
- zajímavost: napodobenina statéru thráckého krále Lysimacha (323–281 př. n. l.) pocházející ze 16. století.
V roce 1953 byla část pokladu v Praze vystavena a pak byl vrácen zpátky na Slovensko. Východoslovenské muzeum v Košicích pro zlato vybudovalo speciální trezorovou místnost a od roku 1970 si mohli návštěvníci poklad prohlédnout v rámci stálé expozice.
Bohatá sezona
Košický zlatý poklad je předzvěstí bohaté výstavní sezony Národního muzea. Návštěvnickým lákadlem bude zřejmě Příběh planety Země, chystá se otevření nové expozice moderních dějin v rekonstruovaném Národním památníku na Vítkově a výročí 17. listopadu připomene výstava Be Free. Původně měla být nová muzejní budova otevřena právě touto výstavou na výročí sametové revoluce, ale slovenské zlaté nabídce podle Lukešových slov nešlo odolat.
GALERIE
Převoz Košického zlatého pokladu do pražského Národního muzea