Proces H - proces se skupinou Milady Horákové den po dni

Praha – Dokumentární série Proces H zachycuje den po dni přípravu, průběh a jednotlivé aktéry Procesu s vedením záškodnického spiknutí proti republice se skupinou JUDr. Milady Horákové. Diváci mohou sledovat rekonstrukci procesu prostřednictvím unikátních archiválií, které doposud nebyly nikdy v takovém rozsahu uveřejněny. Desetidílná série, která je projektem ČT a režiséra Martina Vadase, bude uvedena na programu ČT2 od 31. května do 9. června se začátky mezi 20. a 22. hodinou. Podrobnosti o jednotlivých dílech najdete na webovém speciálu.

Ve výročních dnech procesu bude vlastní dokumentární sérii více autorů vysílat také Český rozhlas - Leonardo. Zazní zde poprvé po devětapadesáti letech mj. i propagandistické vysílání tehdejšího Československého rozhlasu. Diváci si pak budou moci přepnout na ČT2, kde uvidí dokumentární sérii Proces H.

Reportáž Veroniky Švihelové (zdroj: ČT24)

PROCES H BY MĚL NAPOMOCI K UZDRAVENÍ NÁRODA
(rozhovor Marie Třešňákové s režisérem Martinem Vadasem)

Za jakým účelem vznikl projekt Proces H?

Dokumentární série Proces H vznikla v České televizi jako součást širšího projektu Zpřístupnění Procesu s vedením záškodnického spiknutí proti republice se skupinou Dr. Milady Horákové z roku 1950, jak jsme ho se skupinou historiků představili na Letní filmové škole v Uherském Hradišti v roce 2005 při premiérovém promítání světově unikátního filmového materiálu, který si natočili sami komunisté v průběhu tohoto „Největšího politického procesu“, jak jej nazval historik Karel Kaplan ve své stejnojmenné knížce.

Vykonstruovaný proces probíhal ve dnech od 31. května do 8. června v roce 1950. Skončil čtyřmi popravami ráno 27. 6. 1950. Proces znamenal i zničení pokojných životů dalších devíti odsouzených k mnohaletým trestům.

Jméno Milady Horákové se po roce 1989 dostalo mj. i do školních učebnic, ale ještě dnes jen málokdo umí vyjmenovat jména dalších popravených a odsouzených. Téměř nikdo v České republice nezná jména osob, které se podílely na těchto a podobných komunistických vraždách.

Dokumentární série Proces H nabízí zatím nejširší rekonstrukci průběhu vražedného procesu na základě úředních stenozáznamů, dobových audiovizuálních záznamů a dalších archiválií z provenience Národního filmového archivu, Národního archivu, Archivu bezpečnostních složek, Archivu Českého rozhlasu, dalších institucí a privátních osob.

Zážitek z tohoto procesu, který komunisté rezervovali jen pro vybrané osoby vždy na jediný den, by se měl stát součástí kulturního kódu celého národa. Měl by napomoci uzdravení národa po více než půlstoletí barbarství obou totalit – rudé i hnědé.

Dá se říci, že právě vysílání dokumentární série Proces H v České televizi je naplněním účelu, na který se ptáte. Ale ten účel je širší. Hledám finanční prostředky a zájem škol v České republice a jinde ve světě, aby se možnost zažít si průběh inscenovaného politického procesu z roku 1950 stala dostupnou všem zájemcům, např. na DVD ve videopůjčovnách, na školách, v knihovnách apod.

Je přesto Milada Horáková ústřední postavou?

JUDr. Milada Horáková je jednou ze třinácti ústředních postav dokumentární série Proces H. O Miladě Horákové byla již napsána řada skvělých knih, Česká televize každý rok reprízuje výborný dokumentární film režiséra Jana Mudry Případ dr. Horáková, vyrobený Československou televizí v roce 1990… Na ostatní účastníky procesu se však roky zapomínalo.

Samotný průběh procesu nebyl dostatečně znám. Ještě v roce 2007 soudce Braun z Městského soudu v Praze, když rekapituloval průběh procesu, používal propagandisticky zkreslenou tzv. šedou knihu. V minulosti totiž vyšlo mnoho novinových článků a knih, které záměrně zkreslovaly průběh procesu a měly vyvolávat nenávist pracujícího lidu vůči nespravedlivě odsouzeným.

V dokumentární sérii Proces H nám jde o poznání skutečného průběhu procesu a představení všech zúčastněných i odpovědných osob.

Jak je série koncipována? Skutečně uvidíme rekonstrukci procesu den po dni?

Jednotlivé díly jsou vztaženy ke skutečným dnům procesu. Mírně z toho konceptu vybočuje pátý díl – DEN PÁTÝ NEDĚLE 4. června 1950, který se zabývá hlavním účelem „Největšího politického procesu“, jak jej nazval historik Karel Kaplan. Tím bylo dle slov státního prokurátora plk. JUDr. Juraje Viesky „vyvolávání nenávisti pracujícího lidu“. U státního soudu se v neděli 4. června 1950 nesoudilo, ale mašinérie propagandistické a desinformační kampaně řízené po stranické linii Gustavem Barešem a Marií Švermovou z Ústředního výboru KSČ běžela dál.

Diváci v pátém dílu mají příležitost poprvé zhlédnout i dobový pokus o interpretaci procesu v Československém filmovém týdeníku, který se však na plátnech kin nikdy neobjevil. Film jako prostředek k vyvolání nenávisti pracujícího lidu selhal, týdeník nebyl nikdy dokončen. Rozhlas a tisk jako nástroje propagandy triumfovaly.


Podobně z konceptu dní vybočuje i závěrečný den procesu, který vzhledem k rozsahu a zajímavosti dochovaného materiálu byl nakonec rozdělen do dvou dílů. Desátý díl obsahuje mj. závěrečné řeči všech obžalovaných, rozsudek a následné děje až do čtyř poprav, které se uskutečnily ráno 27. 6. 1950 v pankrácké věznici v Praze.

Mapuje dokument pouze proces samotný nebo se divák může dočkat i přesahu, např. v přiblížení konkrétních osudů zúčastněných osob (žalovaných nebo i žalujících)?

V archivním hrubém filmovém materiálu z procesu by se dnešní divák neorientoval. Přesto je nejdůležitější složkou projektu. Podle dostupných informací jiný podobný materiál neexistuje. Proto byl prohlášen za archivní kulturní památku, a to jako první v oblasti filmu.

V dokumentární sérii Proces H na půdorysu průběhu procesu seznamujeme diváky i s životními příběhy jednotlivých postav včetně soudců, žalobců, obhájců, svědků, vyšetřovatelů apod.

Bylo něco, co Vás překvapilo či zaskočilo?

Zpočátku mě opakovaně zaskočila nevíra ve smysluplnost takové rekonstrukce, se kterou jsem se setkával, když jsme s kolegou Ivanem Bielem v České republice i v Evropě hledali prostředky na realizaci našeho projektu, jehož zajímavost již byla ověřena při oné živé veřejné prezentaci na Letní filmové škole v Uherském Hradišti. Tehdy jsem si připadal jako v Indii, kde šestihodinové filmy nejsou žádnou zvláštností.

Tato zkušenost byla pro nás podporou a jistotou, že jdeme správnou cestou. Nakonec v roce 2008 vznikla v České televizi dokumentární série Proces H, která se svým rozsahem podobá fenomenálnímu 544minutovému dokumentárnímu filmu Clauda Lanzmanna Shoah. Naše dokumentární série má „jen“ 520 minut, ale jsem přesvědčen, že oba projekty by se měly stát součástí kulturního kódu současné generace, aby pochopila hříchy, trápení a tragédie lidí dvacátého století.

Příjemně mě překvapila vstřícnost Českého rozhlasu, který můj projekt rozhodnutím generálního ředitele bez prodlení přijal. Brzy se tam objevil skvěle spolupracující redaktor Marek Janáč, který připravil a již odvysílal řadu pořadů o mnoha aspektech procesu.

Nakonec mě překvapilo, jak někteří z těch malověrných, kteří zpočátku oplývali skepsí, přiznali, že dokumentární sérii Proces H sledovali se zatajeným dechem. Snad se to přelije i na diváky ČT2.

Jak dlouho jste na projektu pracoval?

Na dokumentární sérii Proces H pracovala dlouhá řada spolupracovníků od března 2005 a někteří z nich až do konce loňského roku. Všichni si zaslouží poděkování.

Co je podle Vás na projektu nejdůležitější? Jaký by měl mít dopad?

Proces H je důkladně zpracovaným pramenem o procesu, který umožňuje dalším generacím interpretovat události z počátku padesátých let v tehdejším Československu na základě autentického zážitku.

Od vyhlášení filmového záznamu za archivní kulturní památku je už jen krůček k národní kulturní památce.

Nerad vkládám osobní interpretaci do historické dokumentaristické práce, raději zapojuji více odborných pohledů, protože sám nejsem rád, když mě někdo příliš těsně vodí za ručičku.

Dokumentární série Proces H je unikátním pramenem, který nabízí dramatické zážitky, ukazuje a představuje třináct mimořádných osobností, které jednají pod dnes nepředstavitelným tlakem. Jejich příběhy a zkušenosti málem zapadly do zapomnění.

Při pozorném zhlédnutí celé série a případném dalším studiu dnes již dostupných knih a materiálů si divák může dopřát radost z vytváření si vlastních svobodných názorů. Co víc si můžeme přát?

Vydáno pod