Babička - erotická tragikomedie nejen o zajíčcích a stárnoucích kočkách

Praha – Není materiál, se mi zdá, říká pětapadesátiletá Tamara o nabídce vhodných partnerů mezi muži-vrstevníky. Chlapi po padesátce jsou podle ní rozčarovaní životem, nevrlí a navíc "často smrdí". Jenže ona se ještě zdaleka necítí být babičkou na vejminku, aby se s něčím takovým smířila. Podá si proto inzerát: Zralá, mírně zvrhlá žena hledá chlapce od 18 do 26 let. Nemusíš mít svaly. Kočka Tamara. Přijde jí přes šest set odpovědí. Otevře sešit, nalinkuje kolonky jméno, věk, centimetry (ne výšky) a začne vybírat.

Tamařin inzerát, pro jedny odvážný, pro druhé pohoršující, se stal základem dokumentu „pro mírně zvrhlé diváky“ Zuzany Piussi. Spoluautorkou scénáře Babičky, jak se snímek jmenuje, je Tamara Archlebová - ta Tamara, která u o generaci mladších chlapců hledá, co u mužů svého věku nenašla a nenachází. Její tragikomické setkávání s mladíky neodpovídá realitě jedna ku jedné, ale která část dokumentu je mírně přibarvená nebo který z chlapců není „autentický“, poznat není. Ostatně je to jedno.

„Chtěla jsem vyprávět příběh ženy, které se její milenecký příběh míchá s úlohou babičky,“ říká Zuzana Piussi, „tento film je o posledním nádechu ženy před stářím, kterého se některé ženy bojí víc než smrti. Kromě smrti je tu ještě jedna možnost – smířit se s úlohou babičky.“

Koloušek, gladiátor a Fantomas

Přehlídku zajíčků zahajuje v dokumentu 26letý „ajťák“ Matěj. Je ještě nezkušený, protože, jak vysvětluje Tamaře, neumí navazovat vztahy se ženami a vypadá jako donchuán. Téměř jeho opakem je suverénní podnikatel Pavel (22), který cvičí, protože chce vypadat jako „gladiátor Russell Crowe“. Tamaře dá dost necitelným způsobem košem poté, co se ho ona snaží navnadit striptýzem. Prý to, co předvedla, může mít kdykoliv od kohokoliv, takže děkuje pěkně.

Dvaadvacetiletý rachitický hudebník Láďa je tichá voda, co břehy mele. Nasadí si gumovou masku Fantomase a chce, aby se Tamara před ním doslova plazila. Když mu dá najevo, že se jí hra nelíbí, s uraženým „A cos čekala? Kolouška?“ odejde. Mnohem víc „babičce“ učaruje televizní moderátor Roman. Vypadá podle ní jako řecký bůh. Spíše ale připomíná Narcise a taky se tak chová. Nejzvláštnější ze všech nápadníků je ovšem programátor Milan (30), posedlý spravováním a hudbou vhodnou k hokejovým zápasům.

Babička nehodnotí, jen ukazuje

Mladíci, které Zuzana Piussi zachycuje v dokumentu, nemají být reprezentativním vzorkem potenciálních ženichů. (Divačky pod třicet v to pevně doufají.) Jejich chování, stejně jako chování Tamary režisérka nijak nekomentuje, už vůbec neprokládá pitvajícími názory odborníků. Jen sleduje situace, které život přináší, a závěry nechává na divákovi.

Sama Tamara se ke svým nápadníkům chová s jistou dávkou mateřské něžnosti. „Oidipovský“ vztah, který mezi ní a některými mladíky vznikl, jí nevadí, přiznává, že opečovávání ji baví. Působí jako rozhodná žena s nemalou dávkou exhibicionismu a malou dávkou nevkusu. Ve společnosti mladších partnerů se ale změní. Nechová se jako divoká kočka z inzerátu, nehraje si s nimi jako s myšmi, spíše se k nim lísá jako ke koťatům a za trochu lásky jim odpustí i věci, které by pro ni jinak byly pravděpodobně urážlivé nebo nedůstojné. 

Tamara potkávání a míjení po dvou letech, během nichž poznala také  „několik sympatických chlapců, kteří se stali jejími milenci nebo přáteli“, nechala. „Začala jsem mít pocit, že mě to už otupuje a že se všechno opakuje,“ říká. Nakonec si našla partnera jen o něco mladšího, než je ona. Je prý neobyčejně citlivý a pozorný.

„O čem ten film je“

Zuzana PIUSSI:

Kde je kvalita citového života? Je třeba se naučit nejen stárnout, ale také být mladý. Všechno se dá udělat lépe, toho pocitu se nejde zbavit. Film vznikal před kamerou, chtěla jsem, aby byl autentický. Mám ráda knihy, filmy, o kterých můžeme přemýšlet, které mi nedávají návod. Nesnáším psychologizování. Těším se, pokud budu za dvacet let vědět, proč jsem ten film točila.

Tamara ARCHLEBOVÁ:

Možná by to mohlo být jakési poselství – dodat odvahu lidem, aby byli sami sebou, žili si svůj život, nepředstírali, že jsme dokonalí, a nenechali se zválcovat ranami, které život každému přináší. A pokud to jde, těšit se ze života.

Čestmír KOPECKÝ, producent:

Tamara je jako my všichni a v příšerném světě chce a občas i dokáže být šťastná. Za většinu věcí si může sama. To, že je film veselou a komickou přehlídkou eroticky lačných mlaďoučkých nápadníků, jen podtrhuje, že přitažlivost žen nemusí být jen jejich zásluha. Poselství, které se dá vyslovit, film naštěstí nemá.

Režie, kamera: Zuzana Piussi; scénář: Tamara Archlebová, Zuzana Piussi; v kinech: od 26. února, snímek se ale představí ještě před premiérou v Kolíně (19. 2.) a v Olomouci (20. 2.); Babička vznikla v česko-slovenské produkci, na Slovensku bude uvedena v rámci Febiofestu.

  • Tamara a „řecký bůh“ autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/7/689/68804.jpg
  • „Babička“ Tamara zdroj: Cinemart http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/7/689/68819.jpg
  • Tamara Archlebová a Zuzana Piussi (zleva) zdroj: Cinemart http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/7/689/68817.jpg
Vydáno pod