Buď natočí propagandistický film o Terezíně, nebo odsoudí k smrti sebe i svou rodinu. Před takovou volbou stál roku 1944 židovský režisér a herec Kurt Gerron. Jeho příběh inspiroval nový román švýcarského spisovatele Charlese Lewinského, který knihu představil minulý týden na veletrhu a festivalu Svět knihy.
Terezínský režisér Gerron měl vytvořit největší lež na světě
Charles Lewinsky představil román Gerron (zdroj: ČT24)
Před válkou ležel Kurtu Gerronovi Berlín u nohou. Nazpíval třeba původní verzi známého hitu Třígrošové opery Meckie Messer a zazářil vedle Marlene Dietrichové ve filmu Modrý anděl. Umělecké úspěchy mu dokonce přinesly pozvánku do Hollywoodu. Vybral si však raději Terezín, kde mu slíbili v pohodlí přečkat válku.
Vůdce dává Židům město
Nejprve provozoval v Terezíně kabaret zvaný Karusel (Kolotoč). Brzy dostal za úkol natočit pro nacisty propagandistický film, který by zastřel terezínskou realitu. „Ze dne na den byl ničím, jen číslem. A pak najednou se ho zeptali, jestli by znovu nechtěl dělat film,“ vypráví Charles Lewinsky. „Měl vytvořit největší lež na světě. Něco, co člověk nikdy nesmí udělat. Nemohl říct ano, ale nemohl říct ani ne.“
Nakonec natočil lživý, propagandistický film o životě v ghettu nazvaný Vůdce (Adolf Hitler) dává Židům město, kterým byl míněn právě Terezín. Film o idyle v experimentálním městě, kde je dostatek potravy pro tělo i ducha, měl ukolébat mezinárodní Červený kříž. „Snažil se do filmu skrýt zprávu, kterou Němci nemohli rozluštit. Sestavil třeba filmovou rodinu ze slavných lidí. Doufal, že až film někdo uvidí, pozná je, bude vědět, že nejsou ve skutečnosti manželé, a pochopí, že něco je špatně,“ tvrdí Lewinsky.
Přečtěte si ukázku z románu:
Krátce po posledním záběru musel Kurt Gerron i všichni, kteří o filmu věděli, nastoupit do transportu do Osvětimi, kde skončil v plynové komoře. Film dokončil kameraman Ivan Frič, na příkaz nacistů se ale nikdy veřejně nepromítal.
Kniha Gerron vyšla v překladu Evy Pátkové v nakladatelství Mladá fronta. Autor Charles Lewinsky (1946) studoval germanistiku a divadelní vědu v Curychu a v Berlíně. Posléze pracoval jako asistent režie, dramaturg a režisér na rozličných divadelních scénách. V roce 1984 vydal svou prvotinu (společně s Doris Morfovou) Hitler auf dem Rütli. Za román Gerron byl roku 2011 nominován na Švýcarskou knižní cenu, roku 2014 následovala nominace na Německou knižní cenu za román Kastelau.
O životě Kurta Gerrona vypráví také dokument z roku 2002 Vězeň ráje (Prisoner of Paradise) režiséra Malcolma Clarka, který byl nominován na Oscara.