Popelka se protančí ke štěstí v novém ostravském baletu

Ostrava - V divadle Národního divadla Moravskoslezského zazní v letošní sezóně podruhé hudba ruského skladatele Sergeje Prokofjeva, jednoho z nejslavnějších skladatelů 20. století. Po opeře Ohnivý anděl, která byla na svou dobu velice moderní a nesetkala se pochopením, si mohou diváci připomenout jeho úspěšný klasický balet Popelka.

NDM nastudovalo baletní Popelku

Balet o hodné a krásné dívce, kterou trápí zlá macecha a nevlastní sestry, patří vedle Romea a Julie k nejhranějším dílům Sergeje Prokofjeva. Příběh o Popelce, který v 19. století sepsali sběratelé a autoři pohádek bratři Grimmové, skladatel zhudebnil ve čtyřicátých letech minulého století. Na jeviště ostravského divadla se balet vrací po dvaceti letech. Tentorkát ho nastudoval kanadský tanečník a choreograf Paul Chalmer. „Inspirací k této práci mi byla především nádherná hudba Sergeje Prokofjeva, který byl také báječným vypravěčem. Každá scéna, každá postava má svůj leitmotiv,“ řekl choreograf Chalmer.

Inscenátoři zasadili nesmrtelný příběh dívky, které pomohou kouzla k osudovému setkání s princem, do doby Napoleonských válek. Scéna, kterou navrhla polská umělkyně působící ve Finsku Anna Kontek, je laděná do šedé. Další barvy tam vnáší hlavně kostýmy macechy a nevlastních sester. Oproti původní předloze autor přidal ději na rychlosti a akčnosti. „Vše se děje velmi rychle, jako když sledujete film v televizi,“ uvedl Chalmer.

Podstata ale zůstává. Jsou to především emoce, které vyvolává příběh dívky, která se přes nepřízeň osudu ožení se žádoucím a hodným princem. „Netančím, vyprávím velmi emocionální příběh,“ říká baletka a představitelka hlavní postavy Chiaru lo Piparo, pro kterou je Popelka jakoby ušitá na míru. První premiéra je v ostravském Divadle Antonína Dvořáka 23. dubna – v den, kdy Prokofjev slavil své narozeniny.

Sergej Sergejevič Prokofjev (1891–1953) byl ruský skladatel, pianista a dirigent. Patřil k nejvýznamnějším skladatelům 20. století. Složil osm oper - Hráč, Láska ke třem pomerančům, Ohnivý anděl a další. Je autorem šesti baletů, z nichž nejslavnější je Romeo a Julie, napsal sedm symfonií a další slavná díla jako například scénickou hudbu Péťa a vlk. Část života prožil v exilu. Hudební kritici tehdejšího stalinského režimu označovali jeho hudbu za dekadentní, buržoazní a škodlivou sovětskému lidu. Škodili mu v životě i tvorbě. Zemřel shodou okolností ve stejný den jako Stalin - 5. března 1953.