O vážných věcech s nadhledem pojednává novinka pražského Divadla Rokoko. Tragikomedie Happy End vtipně, ale citlivě zpracovává téma rakoviny. Po premiéře v Izraeli vyvolala inscenace diskusi o svobodě rozhodování onkologických pacientů, k nimž patřila i autorka hry.
Hra o rakovině: End může být blízko, ale přesto happy
Dramatička Anat Govová začala hru psát poté, co u ní byla diagnostikovaná rakovina. Izraelské publikum si Happy End získal zřejmě díky autorčině odvážnému přístupu ke zhoubné nemoci. „Mohla by lidem ukázat, že se můžou rozhodovat sami o sobě, že není potřeba slepě poslouchat, co vám lékaři nařídí," domnívá se Dana Batulková.
GALERIE
videogallery_520629
Její postava chce nakonec s léčbou skončit. Odmítá poslední dny života trávit na terapiích, touží, i když s vidinou blízké smrti, dožít po svém a svobodně. Před rozhodnutím stojí i její tři spolupacientky - Radka Fidlerová, Jitka Smutná a Evellyn Pacoláková. Anat Govová rakovině v roce 2012 podlehla; svým posledním textem ale zanechala divákům jasný vzkaz: Nikdy neztrácejte naději a berte si ze života to nejlepší.
GALERIE
autor: Alena Hrbková, zdroj: Divadlo Rokoko
I když nemusí skončit happy endem. Ten není jistý ani v případě hry, přestože ho slibuje ve svém názvu. „Happy end má hra svým způsobem, myslím, že má osvobozující účinek,“ naznačil režisér inscenace Arnošt Goldflam.
Souhlasí s ním i Irena Závadová, lékařka z občanského sdružení Cesta domů, poskytující odbornou péči umírajícím lidem a jejich blízkým. Viděla izraelské i české nastudování a oboje je podle ní velmi autentické, odpovídající praxi. „Doufám, že stejně jako v Izraeli otevře hra debatu a možnost pro pacienty, kteří si v určité fázi nepřejí být hospitalizováni nebo si nepřejí určitý typ léčby - že to mohou udělat,“ doufá.
Diskutovat chtějí s diváky také tvůrci - už po první repríze 7. dubna.