Výtvarný Mnichov v Západočeské galerii jen září

Západočeská galerie připravila velkolepou připomínku významu Mnichova pro zrod evropského moderního umění. Jména velkých kulturních center konce devatenáctého století, tj. Paříže a Vídně, doplňuje výstava Mnichov - zářící metropole umění (1870-1918) vzrušující ukázkou dynamického tvůrčího kvasu a tvorby oněch let. A připomíná samozřejmě také pozapomenutý význam mnichovské akademie jako slavného místa, formujícího tvorbu mnoha slavných českých tvůrců v Mnichově pobývajících, tvořících a studujících.

V nepříliš rozsáhlých prostorách plzeňských Masných krámů Jaroslav a Matěj Bártovi vytvořili decentní prostory pro čtyři kapitoly celé prezentace. Kurátoři Aleš Filip a Roman Musil vedou diváka citlivě tématy, která poodhrnou zapomínanou historii sounáležitosti českého malířství a bavorské metropole.

V úvodní kapitole Mnichov a umělci vtáhnou návštěvníka do atmosféry bouřlivého bohémského Mnichova zmíněných let, jeho škol na straně jedné, klubů, restaurací, kaváren a galerií na straně druhé. Další kapitola neopomene podtrhnout význam odkazu mnichovské akademie, třetí kapitola se snaží mapovat období mnichovské secese až po období fin de siécle a v závěru pak vrcholí celá expozice v bočních křídlech historické budovy ukázkami slavné mnichovské exprese a avantgardy.

Na výstavě spatří divák více než 100 děl od 43 umělců, a to ne ledajakých. Podařilo se zapůjčit či vystavit díla nejen v Mnichově dlouhodobě působících českých tvůrců, jako Ludvíka Kuby, Jana Autengrubera, Františka Ondrůška, Joži Úprky, Františka Bohumila Doubka a mnoha dalších (Schikaneder, Brožík, Mucha, Liška, Mánes etc.). Vzpomeneme si i na ty pražské a české rodáky, kteří s mnichovskou akademií spojili své životy i tvorbu celoživotně – například Gabriela von Maxe či Adolfa Hölzela.

Publikace, která byla k výstavě vydána ve vzorném tiskovém a grafickém provedení, detailně uvádí mnoho informací nejen o českých studentech a tvůrcích, ale o celém souvislém vývoji myšlení, tvorby a výstavní činnosti ve městě. Velkolepě působící Mnichov přitahoval totiž logicky v té době mladé autory doslova z celého světa – od Francouzů, Holanďanů, Poláků, Maďarů až po posléze slavné ruské autory. Nejen to – také desítky nakupujících bohatých Američanů. Ceny výtvarných děl rostly do astronomických výšek, koncem devatenáctého století byl každý desátý Mnichovan (tehdy měl Mnichov zhruba 600 tisíc obyvatel) sochařem či malířem, často opravdu prosperujícím, jak o tom dodnes svědčí desítky prostorných dobře osvětlených ateliérů po celém Mnichově a zejména v už tehdy slavném Schwabingu.

Předností výstavy je její univerzální pohled - nedíváme se jen na práce s Čechami nějak propojených autorů, vidíme práce tvůrců všech tehdejších národností, v Mnichově působících. Navíc instalace přináší i doslovné výstavní senzace – autory málo známé či v Čechách nikdy nevystavené, které propojuje do nových souvislostí. Slavná díla původně pražského rodáka Gabriela von Maxe (Ukřižování Ludmily), zajímavé drobné realizace Emila Orlika či Franze von Lenbacha, tři úžasné plakáty Kandinského, opravdové perly z okruhu Blaue Reiter – díla Paula Klee, Gabriele Münterové, Javlenského či Kubina.

První velká mezinárodní výstava je šťastným začátkem pro Plzeň (ale i pro nás) tak významného kulturního roku. Neopomeňte si na ni udělat čas a soustřeďte se i na doprovodné texty, které uvádějí její jednotlivé části. Dotvářejí patřičně celkový obraz té šťastné a plodné doby předválečného Bavorska.

Výstavu Mnichov - zářící metropole umění připravila Západočeská galerie za finanční podpory společnosti Plzeň 2015 a ve spolupráci s pražskou Národní galerií, Städtische Galerie im Lenbachhaus v Mnichově a Ostdeutsche Galerie v Regensburgu a s využitím vlastního bohatého depozitáře. Ve výstavní síni Masné krámy ji lze navštívit do 6. dubna tohoto roku.

Výstava Mnichov - zářící metropole umění (zdroj: ČT24)