Kroměříž - Město Kroměříž a jeho slavný rodák Karel Kryl: vztah básníka s kytarou k jeho rodnému městu rozhodně nebyl ideální, přesto se Kroměříž rozhodla Krylovi k jeho nedožitým sedmdesátinám nadělit muzeum. A nebude to jen tak ledajaké muzeum plné vitrínek a nezáživných faktů, čeká vás v něm doslova procházka Krylovými písničkami. "Krylova tvorba vždy vyvolávala emoce, takže i tato expozice je zaměřena právě na emoce," přiblížil na symbolech postavenou expozici mluvčí města Kroměříže Pavel Zrna.
Procházka rozmláceným kostelem: Kroměříž na Kryla nezanevřela
Každá část expozice je věnována jedné písni Karla Kryla. „Třeba expozice písně Anděl evokuje rozmlácený kostel s dojmy, které můžete v rozmláceném kostele prožít,“ upřesnil Zrna. „Návštěvník by si měl zkusit ty písničky prožít a zkusit, jak si je prožíval sám Kryl,“ dodal.
Historik Muzea Kroměřížska Petr Pálka:
„Muzeum počítá s tím, že člověk Krylovu tvorbu už zná a pak se může nechat ovlivňovat a prožívat ty písně spolu s Krylem.“
Kryl se narodil v rodině knihtiskařů, která vlastnila tiskárnu v Novém Jičíně. Po záboru Sudet v roce 1938 našla rodina útočiště v Kroměříži, kde pokračovala ve své práci. Tiskárna ale byla v roce 1950 komunisty zlikvidována; Krylovi bylo tehdy zhruba pět let. „On to považoval za zpackané dětství, které tu prožil,“ řekl Pálka. Krylův otec byl vyhnán za prací do Ostravy, rodina se pak musela přestěhovat do nevyhovujícího bytu. Krylova pevnost až umanutost zřejmě také čerpá z rodinné historie. „Když komunisti likvidovali v Kroměříži naši tiskárnu, všichni jsme plakali. Tam mohl vzklíčit vzdor, který Karla provázel celý život,“ míní Jan Kryl.
Historik Muzea Kroměřížska Petr Pálka:
„Krylovi jako knihtiskařská rodina byli připraveni na normální spokojený život a najednou je svědkem, jak se to bortí.“
Krylův vztah ke Kroměříži tak byl spíše rozporuplný. „Mnohé jeho názory jsou negativní: Kroměříž jako město zbabělých lidí, město Stalinovo. Potom je tu ale svědectví jeho kamaráda z dětství, že sice nechtěl opustit své silné stanovisko, ale na zapřenou se do Kroměříže vrátil, aby navštívil místa, na která vzpomíná v dobrém,“ vzpomíná Pálka.
Zrna: Expozice je zaměřena na emoce (zdroj: ČT24)
Kroměříž ale na Kryla nezanevřela a k jeho letošnímu 70. výročí narození a 20 letům od úmrtí připravila nejen nové muzeum, ale třeba také pamětní desku nebo spoustu koncertů. Ukončení Krylova roku město naplánovalo na 17. listopadu, kdy si lidé 25. výročí sametové revoluce připomenou na Velkém náměstí zpěvem písní Karla Kryla.
Karel Kryl
Krylovy písně oscilují od něžné romance až po hořké protestsongy. Některé z nich, zejména legendární skladba Bratříčku, zavírej vrátka, se staly jedním ze symbolů přelomových let 1968 a 1989 v Československu. Vystupovat začal v polovině 60. let na malých scénách, od roku 1966 nahrával v rozhlase, později spolupracoval s divadlem Semafor. Vynikal jazykovou vybroušeností i schopností jasně pojmenovat věci. První a nadlouho poslední česká deska „Bratříčku, zavírej vrátka“ vyšla Krylovi v roce 1969. Jen pár týdnů poté zpěvák emigroval do Německa. Do Československa se Kryl vrátil až po listopadu 1989, odehrál triumfální koncerty a poprvé mu také ve vlasti vyšly všechny jeho desky. Nové poměry ho nicméně nenaplňovaly uspokojením a své rozčarování nad politickým vývojem a také rozdělením republiky dával veřejně najevo. Až do své předčasné smrti se Karel Kryl pohyboval mezi Čechami a Mnichovem, kde v dobách emigrace našel druhý domov. Smrt jej zastihla třetího března 1994 právě v bavorské metropoli, pohřben je ale na břevnovském hřbitově v Praze.