Jen hezká fasáda? V Brně otevřeli opravený palác

Brno - Historické domy v brněnské ulici Česká mají dalšího souseda zářícího novotou – palác Chlumeckých. Historická budova z poloviny 18. století prošla nákladnou rekonstrukcí za 400 milionů korun. I když se některé historické prvky podařilo zachovat, památkáři zcela spokojeni nejsou. Investor zase namítá, že je domu potřeba vdechnout nový život.

Tam, kde se dřív scházela intelektuální elita Brna, jsou nové obchodní prostory. Soukromá společnost dnes v centru Brna otevřela opravený historický palác Chlumeckých. Dům dosud patřil k nejzanedbanějším v centru města. Opravy včetně pořízení nemovitosti investora vyšly na téměř 400 milionů korun.

Historický ráz si zachovala vnější fasáda. Naopak interiéry jsou přestavěné a dvůr je navýšený o dvě patra. Pod domem zase vznikly podzemní garáže pro 30 aut. „Nejvíc diskutabilní je zastřešení dvorany, která byla zastavěna a vznikl tam obchod s oblečením. Nakonec bylo zvoleno toto kompromisní řešení, kdy je dům je opraven z exteriéru slušně a z interiéru jsou tyto kompromisy,“ řekl památkář Roman Čerbák.

Na otázku, zda je lepší dům zachránit kompromisní rekonstrukcí, nebo ho nechat chátrat a čekat, zda se nenajdou lepší řešení, odpověď nemá. „Já bych si tu rekonstrukci představoval jinak. Ale na druhou stranu chápu investora, že například bez podzemních garáží, které zase byly problematické z hlediska archeologického, je složité investovat do nějaké rekonstrukce,“ dodal Čerbák.

Palác Chlumeckých (také Chlumetzkých)

Kořeny zástavby v místě paláce se datují až do poloviny 14. století. Čtyřpatrový dům na půdorysu nepravidelného čtverce nahradil v 50. letech 19. století na čtyřech parcelách původní měšťanské domy. Svůj název dostal palác podle rodiny dvorního rady a majitele velkostatku Antona Johanna Rittera von Chlumetzky, respektive jeho ženy Anny von Chlumetzky, která dala palác postavit jako nájemní dům pro hromadné bydlení. Znak rodiny Chlumetzky je dodnes k vidění v portále domu z ulice Česká.

Od roku 1910 si v přízemí dávali dostaveníčko čeští vlastenci ve známé Brichtově kavárně. Zřejmě nejvíc se palác do brněnské historie zapsal tím, že pod jeho střechou mezi lety 1907 až 1942 sídlila redakce Lidových novin, v níž pracovali mimo jiné S. K. Neumann, Rudolf Těsnohlídek, Jiří Mahen, František Gellner, Eduard Bass nebo malíř a grafik Eduard Milén.

Investor historii domu v jeho interiérech ale připomínat nechce. „Domu jsme dali nového ducha,“ řekl majitel společnosti Magnum Miroslav Vymazal. Podle něj by nebylo správné se soustředit pouze na některou část z minulosti domu.

Kuriozitou rozhodně zůstává socha svaté Anny. Památkáři zamítli možnost přesunout ji z vnitřní fasády na jiné místo, investor zase trval na dostavbě nové pavlače. A tak skončila plastika světice jednou polovinou nad úrovní pavlače a druhou o patro níž.

Socha sv. Anny "uvízla" napůl cesty mezi patry
Zdroj: ČT24

Kompromisy mezi historií a modernou

Podobnými rekonstrukcemi už v Brně prošlo několik historických paláců. Česká televize spolu s památkářem prošla kromě paláce Chlumeckých i další dva historické domy v centru města, aby zhodnotil, jak se rekonstrukce podobných staveb daří.

Reportáž Martiny Tlachové (zdroj: ČT24)

Dům pánů z Lipé (Schwanzův palác)

Dům pánů z Lipé patří mezi nejkrásnější renesanční domy v Brně a zároveň mezi nejstarší dochované stavby v našem městě. Schwanzův palác, jak se Dům pánu z Lipé dříve jmenoval, je postaven na původně dvou středověkých městištích. Vznikl někdy mezi léty 1243 až 1260, už na konci 13. století ho ale významně poškodil požár.

Mezi majitele domu patřil i Čeněk z Lipé, který dům vlastnil až do roku 1589. V té době dům získal obchodník s vínem Kryštof Schwanz výměnou za dům U Červeného vola na nároží Kobližné a náměstí Svobody. Ten se také zasloužil o renesanční úpravu domu přibližně stejnou, tak jak je k vidění dnes. Na rekonstrukci domu byl povolán věhlasný italský stavitel Antonio Gabri. Pro Brňany zřejmě nejznámějším majitelem domu byl Luis Raduit de Souches, který velel obráncům města při obléhání švédskými vojsky.

Palác byl na sklonku druhé světové války značně poškozen. V následujícím roce proběhly jen nejnutnější opravy a po té se dům stal na dlouhých 43 let státním majetkem. Jeho rekonstrukce začala v roce 2000.

Dům U Čtyř mamlasů

Robustní stavba na náměstí Svobody č. 10 vznikla někdy na počátku minulého století. Dvorní činžák má čtyři obytná křídla uzavírající nádvoří. Své přízvisko dostal dům podle zdobení fasády, kterou v přízemí zdobí mohutné sochy Atlantů. Průčelí je skutečně velkolepé s průběžným balkonem přes celou šířku fasády, který podpírají právě podobizny antického boha. Jedním ze symbolů domu je i cukrárna v přízemí, která ve stejných prostorách funguje už od roku 1933.