Dospělejší, drsnější a opravdovější. Vejška je víc než Gympl

Ale Kolman s Kocourkem jsou pořád děti prázdnoty, kterou se snaží zaplnit nelegálním malováním graffiti, zdrháním před policajty, balením holek a sem tam i opatrnou snahou dosáhnout na něco, co by dávalo jejich životu nějaký zásadnější smysl. Když už točit dvojku, tak jedině proto, že bude lepší než jednička, řekl si nepřítel recyklování filmů Tomáš Vorel, trochu slevil ze svých zásad, a jak řekl, tak udělal. A udělal to fakt dobře, chytře a zábavně!

Pravda, trochu ho k tomu přistrčilo více než půl milionu diváků, kteří jeho Gympl navštívili, pak si ho stáhli, ještě několikrát pustili, ale za nějaký čas se tahle hladová cílovka začala hodně hlasitě ptát, jak to bylo s Petrem Kocourkem (Tomášem Vorlem ml.) a Michalem Kolmanem (Jiří Mádlem) dál? Nějaké dál přece vždycky existuje, a když nám ho dáte, tak zase přijdeme! Tohle je signál, který v dotěrné tržní ekonomice nikdo, kdo potřebuje schrastit pár desítek milionů na natáčení filmu, nemůže jen tak přeslechnout.

A tak se znovu sešli. Správňák Petr a hajzlík Michal, nesourodý tandem writerů, kteří po nocích dekorují zdi, komíny či výkladní skříně Planety Praha svými graffiti, jež vyjadřují stejně tak odpor proti unifikovanému a konzumnímu designu, jako snahu upozornit kohokoli, kdo se pozorněji zadívá, že tady byli a že tady jsou. Michal Kolman, stínově studující VŠE, a Petr Kocourek, podřizující všechno tomu, aby si jako bytostný streetartista doplnil vzdělání na UMPRUM. Je ale vcelku jedno, na které Vejšce studují, protože Kolman bude vždycky, kdykoli a kdekoli stejný šíbr jako jeho táta, který skrze prachy a konexe většinou dostane cokoli, na co si vzpomene, a Kocourek je předurčený k tomu, být romantickým a upřímným loserem, kterému sice budete držet palce, ale stejně budete dopředu vědět, že si zase naběhne.

Vejška
Zdroj: ČT24/Vorelfilm

V zásadě nic, co by tady již nebylo předtím, říkáte si opatrně, v apriorně konstruované předtuše, že se tu navařené jen tak lacině nastavilo a naředilo a z vděčného tématu hamižní tvůrci ještě vydojili poslední zbytky. Kdo by vám to měl za zlé, neboť právě tohle se nezřídka stává a bylo to možná také tím hlavním důvodem, proč Vorel tak bytostně točení dvojek nemusí. Ale právě proto, když do něj přesto šel, si dal bacha, aby se mu to nestalo. Jeho Vejška je tak snímkem překvapivě autonomním, který dokáže pohodově a výmluvně žít svým vlastním životem a nemusí si pomáhat reminiscencemi, flashbacky a nevím čím ještě, aby vám vsugeroval pocit, že je stejně dobrý, jako byl divácky výživný Gympl, který mu předcházel. A nemusí tohle dělat proto, že vlastně není stejně dobrý - protože je lepší!

Charaktery obou kluků se více vyhranily a vlastně je ještě více vzdálily od sebe, jejich rodinné zázemí dodává v zásadě jednoduchému příběhu relevantní a věrohodný sociální kontext, vztahy se vyostřují a všechno tohle podstatně umocňuje promyšlený akcent na autenticitu, která evidentně a vcelku přímočaře usiluje o to, vtáhnout vás ještě více do trochu tajemného až magického světa nelegálního graffiti. Až vám to místy může připadat, jako by jejich osobní příběhy, lásky, průšvihy, ztráty a nálezy byly jen jakýmsi vedlejším produktem, který je tu proto, aby film držel pohromadě a mohl do vás naprat slušnou porci streetartové a undergroundové atmosféry a poetiky.

Tomáš Vorel se poctivě připravil na tenhle projekt, do kterého šel ve chvíli, kdy věděl co, jak a s kým nám chce říci. A aby mu do toho nikdo moc nekecal, podílel se nejen na scénáři, ale stoupl si i za filmovou kameru, což spektakulárnosti, atmosféře a přesvědčivosti snímku určitě prospělo. Jistá ruka, dobré oko a povinné cameo by ale bylo ještě málo. A tak pozval ke spolupráci autentické a vyhraněné osobnosti svérázného kreativního světa, do kterého chtěl Vejškou vstoupit ještě rozhodněji a hlouběji, nežli to učinil v Gymplu, jenž přece jen více klouzal po povrchu. Tak se nad scénářem hádal se streetartovým klasikem Pastou Onerem a svůj obraz zarámoval do soundtracku Mikea Trafika a Vladimira 518. A všechno si to tak nějak parádně sedlo, prolnulo se a zapadlo do sebe.

Mezi Tomáše Vorla jr. a Jiřího Mádla, kteří odtáhnou prakticky celý film a jsou kontrastní a zároveň dobře se doplňující dvojicí, se tu vmezeřilo milé neokoukané děvče Eva Josefíková, které ví, co chce, a nedá pokoj, dokud to nedostane. Tím se vzdáleně podobá starému Kolmanovi, s nímž má nakonec společného více, nežli jste čekali, čemuž její filmový i reálný partner mohli na place jen zpruzeně přihlížet. Za pošramocené rodinné kruhy to jistí násoska, která to vždycky myslí dobře, Zuzana Bydžovská (která možná nemusela být tak permanentně na plech) a podnikatelská rodinka Jan Kraus s Ivanou Chýlkovou, kteří si to nakonec rozdali ve volném stylu, kde jsou všechny údery povoleny (včetně pecky golfovou holí do předního skla Lancie za dvě mega).

Studium na Vejšce se někdy pěkně prodraží. Když se Tomáši Vorlovi, poté co tradičně obsadil své kámoše Sklepáky, nepodařilo splnit si svůj dětský úchylný sen a obsadit do role profesora na VŠE Václava Klause a pro roli profesora na UMPRUM nezískal ani Milana Knížáka, nabídl tyhle party Davidu Vávrovi a Jakubu Kohákovi, kteří je s pokorou a vděčností přijali, hezky to odehráli, ale je třeba přiznat barvu a říci, že na původně uvažované nemají, ale opravdu nemají.

Vorlova svérázná a s ničím se moc nepárající Vejška není žádná korektní sociologická esej či hloubková psychologická sonda. Ale také to není žádná vypatlaná, vyprázdněná a recyklovaná ptákovina. A rovněž není účelově hustá a prvoplánovitě cool, což bylo další nabízející se úskalí. Tomáš Vorel a jeho tým to profesionálně ustáli a je zřejmé, že nejvíce ze všeho tu chtějí bavit (sebe i jiné). A to je dobře! A také oslovit ty, na kterých jim hlavně záleží, což se jim nepochybně podaří, i když to znamená, že pro pozdější televizní uvedení se již v několika kolech preventivně vystříhávala neslušná slova, což je hodinářská a stále ještě zřejmě nekončící práce pro hodně pilnou „švadlenku“. Zdá se, že v kině bude ale cílovka na Vejšce vrnět blahem a zbytku světa by mohla pomoci lépe ji pochopit.

TRAILER: Vejška (zdroj: ČT24)

VEJŠKA. Koproducentem filmu je Česká televize. Česko 2014, 85 min., 2D. Režie: Tomáš Vorel, st. Scénář: Tomáš Vorel st., Pasta Oner. Kamera: Tomáš Vorel st. Hudba: Mike Trafik, Vladimir 518. Hrají: Tomáš Vorel ml. (Petr Kocourek), Jiří Mádl (Michal Kolman), Eva Josefíková (Julie), Zuzana Bydžovská (matka Kocourková), Jan Kraus (otec Kolman), Ivana Chýlková (matka Kolmanová), Filip Vorel (Zrzoun), Jakub Kohák (profesor Slanina), David Vávra (profesor Kalous), Tomáš Vorel (profesor Servít), Petr Čtvrtníček (majitel baru). V kinech od 23. ledna 2014