Praha - Zahradní slavnost Václava Havla si pořádnou oslavu vskutku zaslouží. Stala se totiž prvním českým absurdním dramatem v plném smyslu slova. Její premiéra, která se odehrála v Divadle Na zábradlí v režii Otomara Krajči je pojímána jako klíčová událost moderního českého divadla. Hra tehdy šestadvacetiletého Havla si nyní dokonce vysloužila vědeckou konferenci.
Zahradní slavnost trvá již 50 let
Projekt Zahradní slavnost 1963-2013 připravila Knihovna Václava Havla ve spolupráci s Ústavem pro českou literaturu Akademie věd, Národním divadlem, Divadlem na tahu a Divadlem Na zábradlí, kde měla Zahradní slavnost 3. prosince 1963 v dramaturgii Jana Grossmana a v režii Otomara Krejči světovou premiéru.
Cílem konference bylo shrnout dosavadní stav poznání Havlova divadelního debutu a v tvořivém dialogu konfrontovat odborníky různých generací a různého badatelského zaměření. Jednotlivé příspěvky přiblížily vývoj „rukopisu“ hry, jakož i okolnosti vzniku a existence její inscenace v Divadle Na zábradlí a připomenuta byla i další její česká i zahraniční nastudování.
GALERIE
Zahradní slavnost / Divadlo Na zábradlí 1963, na snímku Václav Sloup jako Hugo Pludek a Helena Lehká jako Božena Pludková. autor: Oldřich Pernica, zdroj: Národní divadlo
„Je to velmi radikální, přesný a dotažený text. A u většiny dobrých literárních děl se většinou přihodí, že jejich platnost a aktuálnost potvrdí doba i politický a společenský vývoj,“ řekl o textu režisér Dušan David Pařízek, který v Národním divadle režíroval jeho nejnovější uvedení. „Hra dodnes zůstala aktuální, až nebezpečně živá. Příběh přizpůsobivého snaživce, který se prožvaní do lepší společnosti likvidátorů a zahajovačů a požadované mimikry dokáže přijmout tak dokonale, že ho ani vlastní rodiče nepoznávají, je velmi současný,“ dodává Pařízek.
„Fráze je hlavním “hrdinou„ hry. Fráze osnuje a komplikuje zápletku, posunuje příběh a odtržena od jedinečné skutečnosti vyrábí a prosazuje skutečnost novou a vlastní,“ napsal Jan Grossman v doslovu k vydání hry Zahradní slavnost.
Zahradní slavnost patří s Žebráckou operou a Audiencí k nejčastěji inscenovaným Havlovým hrám na domácích scénách.