Pro Británii fotil i špehoval. Cecila Beatona teď poznávají i Češi

Před objektivem mu pózovala britská panovnice, hollywoodské hvězdy i nejvýraznější výtvarníci dvacátého století. Dílo jednoho z nejslavnějších módních a společenských fotografů světa v Česku vůbec poprvé představuje výstava v pražském Museu Kampa.

Oficiálním fotografem Buckinghamského paláce byl Beaton od roku 1939. Fotografoval už královnu matku i krále Eduarda VIII. „Velmi dobře dokázal pracovat například s Alžbětou II.,“ přidává další panovnické jméno kurátorka pražské expozice Alexandra Šlosarčíková. „Byla spíše tichá a uzavřená, ale on ji dokázal před fotoaparátem i rozesmát.“

Jako první člen nekrálovské rodiny měl Beaton také možnost vidět novorozeného prince Charlese a pořídit jeho oficiální fotografii. Během druhé světové války fotil i pro království, ale v poněkud odlišných službách – jako fotografický špion britského ministerstva informací dokumentoval například dopad bitvy u Tobruku.

Po válce se vrátil k tomu, co miloval – do světa módy, umění a showbyznysu. Desítky let fotografoval pro časopis Vogue, vytvořil několik oscarových scénografií a kostýmů, třeba pro filmový muzikál My Fair Lady s Audrey Hepburnovou. 

Láska i nenávist na první pohled

Na vzhled si Beaton potrpěl i v civilu, chodil vždy dokonale upraven, ať už stál za objektivem, nebo před ním. S oblibou totiž fotografoval i sám sebe, často v ženských šatech a s výrazným líčením. Stal se celebritou britského společenského života, především díky svým deníkům, které pravidelně publikoval. Popisoval v nich zákulisí divokých večírků a fotografických seancí.

Před fotoaparátem mu pózovala nejedna známá osobnost. „Máme tu dvě fotografie Elizabeth Taylorové, kterou nenáviděl,“ přidala jednu zákulisní informaci i kurátorka výstavy. „Ve svých denících prohlásil, že stejně jako může být láska na první pohled, může být na první pohled i nenávist.“

Video Události v kultuře
video

Fotograf královen Cecil Beaton v Museu Kampa

Naopak herečku Gretu Garbo miloval Cecil Beaton celý život, její fotografii měl dokonce postavenou vedle smrtelné postele, když v lednu roku 1980 zemřel.  Museum Kampa ho jako „fotografa královen“ na výstavě s tímto názvem představuje až do října.