Tančírna bere do kola dějiny, ne vždycky je do skoku

Pražské Divadlo ABC se rozhodlo protančit se sto lety české historie. K výročí vzniku republiky připravilo inscenaci Tančírna 1918–2018. Důležité historické mezníky nepopisují slova, ale vyjadřuje je pouze tanec, hudba a dobové rozhlasové záznamy.

Video Události v kultuře
video

Století republiky v divadelní Tančírně

Pražští tvůrci se inspirovali filmem, v němž režisér Ettore Scola beze slov zobrazil dějiny Francie, a jeho divadelní předlohou, kterou vytvořila pařížská společnost Le Théatre du Campagnol.

Film Tančírna natočil Scola v roce 1983. Prostřednictvím kombinace hudby, masek a pantomimy se na plátně odehrává téměř padesát let francouzské historie, které se odráží v příbězích pravidelných návštěvníků předměstské tančírny.

Tančírna (1983, režie: Ettore Scola)
Zdroj: ČT

Česká inscenace „protančí“ březnem 1939, kdy se okleštěná republika stala protektorátem, radostí z osvobození v květnu 1945, ale i začátkem jednoho z temnějších období o tři roky později. Události na scéně ohlašují dobové rozhlasové nahrávky nebo písně.

Návštěvníci divadla i tančírny tak například uslyší památnou větu „Právě se vracím z Hradu“, kterou Klement Gottwald potvrzoval převzetí moci do rukou komunistů, nebo sovětskou válečnou píseň Kaťuša. Z jeviště zazní i ironická verze Naší písničky české, kterou zpíval autor skladby Karel Hašler jako protest proti německým okupantům.

„Je to taková sinusoida, nadechli jsme se, začali jsme cítit svobodu, radost, uvolnění a vždycky přišel trest a hluboký pád dolů. Historie vlastně udělala dramaturgii za nás.“

Pavel Khek

režisér představení

Taneční kaleidoskop pokračuje srpnem 1968 a koncem pražského jara pod pásy okupačních vojsk, do osudů tančících zasáhne i sametová revoluce v roce 1989. „Bohužel lidé dneska nemají moc ponětí o našich dějinách. Proto myslím, že je dobré osvěžovat ne jednu etapu, ale celý vývoj. K tomu by toto představení mělo sloužit,“ podotýká herec Aleš Bílík.

Dějinami spolu s ním tančí i Dana Batulková, Hanuš Bor nebo Veronika Gajerová. Inscenací prochází šestnáct postav (osm žen a osm mužů), každá zastupuje konkrétní charakter, který se – na rozdíl od doby kolem – nemění. S dějinnými změnami se tak musí vyrovnat intelektuálka, umělec, voják nebo příživník.

Tančírna 1918-2018 (Divadlo ABC)
Zdroj: Městská divadla pražská

Podle jednoho z autorů Jiřího Janků má být celkové vyznění inscenace optimistické. „V současné době, kdy ze všech stran slýcháme, že jsme jen malý národ, kterému se nepovedlo to a ono, je důležité upozornit, že i my máme být na co hrdí, že na tom vlastně nejsme vůbec špatně a že máme i mnoho hrdinů, kteří toho pro lid mnoho udělali,“ vysvětlil.

Do začátku divadelních prázdnin hraje ABC Tančírnu ještě dvakrát, pak až v září.