Vůdce daroval Židům město aneb Pravda a lež v Terezíně

Praha - Terezínské ghetto, v němž zemřely desítky tisíc Židů, jako místo, kde nikomu nic nechybí, zachycují vylhané záběry propagandistických filmů. Filmové projekty natáčené za druhé světové války v Terezíně představuje od 29. srpna výstava Lež a pravda.

„Nacisté byli svým způsobem průkopníky totalitního režimu, když zapojili film zcela do své propagandy,“ podotýká Leo Pavlát, ředitel Židovského muzea v Praze, které výstavu připravilo ve spolupráci s Národním filmovým archivem. Nacistická filmová propaganda bývá spojována s Josephem Goebbelsem a jeho ministerstvem pro lidovou osvětu a propagandu. Ne bez významu byla ale i činnost propagačních jednotek SS a bezpečnostní služby SD, právě ty stály za vznikem filmů z Terezína.

První snímek Ghetto Theresienstadt se začal natáčet na podzim 1942. Příběh fiktivní rodiny Holländerovy měl pro interní potřeby SS názorně ilustrovat přesun obyvatel židovského původu do ghetta a jejich začlenění do struktury tábora. Natáčení zajišťovali i dokumentovali profesionální kameramani z Berlína, z rozkazu se na něm podílela i skupina vězňů pod vedením režisérky Ireny Dodalové. Díky ní zůstaly některé unikátní záběry zachovány - podařilo se jí je vyvézt z ghetta. Film ale nikdy dokončen nebyl.

Podruhé byl Terezín pro filmování vybrán o rok později. Na přání Adolfa Eichmanna, jednoho z hlavních organizátorů holocaustu, se měl stát „klenotnicí zralou na návštěvu zástupců tisku a Červeného kříže“. Potěmkinovských kulis zkrášleného města mělo být využito i pro film o „šťastném“ životě v ghettu. První reportáž, zachycující příjezd holandského transportu v lednu 1944, byla ale zničena, patrně na pokyn říšského vůdce SS Heinricha Himmlera.

Natáčení pokračovalo s účastí německého herce a režiséra židovského původu Kurta Gerrona, jemuž bylo slíbeno, že svým účinkováním vykoupí život pro sebe a svou rodinu. Výsledný film dostal název Terezín. Dokumentární film z židovského sídelního území, známější je ale pod původně zamýšleným Vůdce daroval Židům město. Celý se nedochoval a nikdy se ani nedostal do kin, promítán byl jen při několika uzavřených představeních začátkem dubna 1945. V tu dobu byla naprostá většina terezínských vězňů dávno zavražděna, mezi nimi i mnozí aktéři obou filmování. Tragický osud postihl i Kurta Gerrona, který byl po natáčení s manželkou a synem transportován do Osvětimi. 

Na výstavě Lež a pravda uvidí veřejnost vůbec poprvé montáž z filmových výstřižků z roku 1942, které vězni ukryli v ghettu, i dosud nepublikované fotografie pořízené během filmování v letech 1944 a 1945. Ke zhlédnutí jsou také dokumentární záběry z průběhu natáčení.

Výstavu najdete v pražské Galerii Roberta Guttmanna, přístupná je až do února příštího roku.