Měl odvahu spojovat abstrakci, surrealismus a pop art. I díky tomu byla práce českého grafika a malíře Jaroslava Vožniaka dlouhou dobu nezařaditelná v kontextu českého moderního umění. Výstava v Muzeu Kampa představuje to nejdůležitější z jeho obsáhlé tvorby.
Jaroslav Vožniak spojil surrealismus s pop artem
Jaroslav Vožniak spojil surrealismus s pop artem (zdroj: ČT24)
Dílo Jaroslava Vožniaka (1933 až 2005) patří k nejvýraznějším projevům českého umění druhé poloviny dvacátého století v širokém proudu takzvané české grotesky a reflexe pop artu.
Muzeum Kampa, respektive Nadace Jana a Medy Mládkových, kolekci, která reprezentuje celou jeho tvorbu, získalo jako novou akvizici od dlouholetého Vožniakova přítele Jiřího Kohoutka, dříve ředitele Středočeské galerie. Některá díla z této sbírky jsou na veřejnosti vystavena vůbec poprvé.
GALERIE
Z výstavy Jaroslava Vožniaka
Výstava se soustředí na nejpodstatnější polohy Vožniakova díla: kresby z cyklu Božské komedie, práce vřazované do proudu strukturální abstrakce, ikony a hyperrealismem ovlivněné malby.
„Vycházel z dadaistických nebo surrealistických her. Miloval kresbu, byl původně vyučený litograf a svým způsobem se na jeho věci můžeme dívat jako na prostorové kresby,“ uvažuje kurátorka Helena Musilová.
Navzdory trendům
Vožniakovo dílo není podle autorů výstavy na rozdíl od jeho generačních souputníků dostatečně zpracováno. Důvodem může být nejednoznačnost řady jeho prací, jistá agresivita, interpretační obtížnost, možná silná individuálnost autora a nepodřizování se aktuálním trendům a i velká rozptýlenost jeho prací po mnoha sbírkách a kolekcích.
Vožniak v padesátých letech studoval na VŠUP a poté na AVU, kde se setkal s lidmi, kteří jej silně ovlivnili v další tvorbě. Mezi zásadní inspirátory patřili třeba Karel Nepraš nebo Bedřich Dlouhý.
Důležitými momenty jeho díla jsou také ilustrace, práce u filmu či pro státní podnik Jablonecká bižuterie. První výstava v roce 1964 pro Uměleckou besedu mu otevřela cestu na zahraniční výstavy, kde byl prezentován jako zástupce progresivního současného umění ČSSR.
Úspěchy však přerušila normalizační léta. Ačkoliv Vožniak nadále vystavoval, postupně ustoupil do ústraní a pracoval spíše v tichosti. Výstava na Kampě potrvá do začátku března.