Prezident zve na návštěvu. Na dva dny zpřístupnil reprezentační prostory Hradu

Prohlídka reprezentačních prostor s Martinem Hakaufem (zdroj: ČT24)

Pražský hrad jen mimořádně zpřístupňuje veřejnosti reprezentační prostory. Letos se ale lidem otevírají už podruhé, Hrad chce totiž ukázat některé salonky jižního křídla Nového paláce, které po více než třiceti letech prošly náročnou rekonstrukcí.

  • kde: reprezentační prostory Pražského hradu, přístup je z Hradčanského náměstí 
  • kdy: 3. a 4. listopadu od 9 do 17 hodin, poslední návštěvníci budou vpuštěni v 16:30
  • za kolik: vstup je zdarma

Cílem obnovy bylo navázat na prvorepublikový vzhled reprezentačních prostor za prezidentů Tomáše Garrigua Masaryka a Edvarda Beneše. K vidění bude také ukázka současného slavnostního stolování na Pražském hradě a jídelní tabule Masaryka s jeho oficiálním porcelánovým servisem, původním křišťálem i stříbrnými příbory.

Slavnostní prostírání v reprezentačních prostorách Pražského hradu
Zdroj: Michal Kamaryt/ČTK

Po celé trase prohlídky pak návštěvníci najdou panely, které připomenou historii i současnost prezidentské kanceláře a Správy Pražského hradu. Ve Společenském salonu připravili pracovníci hradního archivu pro návštěvníky expozici faksimilií vzácných archiválií.

Jaké další zajímavosti se návštěvníci mohou dozvědět? Prostorami, které jsou součástí prohlídky, provedl kamery ČT24 Martin Hakauf z Kanceláře prezidenta republiky:

Dětský salon

„Jednou z interpretací názvu je, že zde byl jeden z pokojů pro děti Marie Terezie, další dětské pokoje se pak nacházely na místě dnešního Trůnního sálu. V období druhé světové války tu měl svou pracovnu zastupující říšský protektor Reinhard Heydrich, za první republiky zde seděl Masarykův první ceremoniář Jiří Stanislav Guth-Jarkovský.“ 

Trůnní sál

„V Trůnním sále probíhají jmenovací ceremoniály, zde prezident republiky jmenuje například vládu, jednotlivé ministry, nové soudce, rektory vysokých škol, jmenuje zde a povyšuje generály armády a dalších bezpečnostních sborů. Zajímavostí místnosti je perský koberec, který prezidentovi Edvardu Benešovi věnoval íránský šáh Rezá Pahlaví. Ornamenty na tomto koberci slouží šéfovi protokolu k tomu, aby jmenovaným vysvětlil, jaké místo mají zaujmout, aby ceremoniál proběhl v pořádku.“

Stůl prezidenta pro jmenovací ceremoniál v Trůnním sále
Zdroj: Michal Kamaryt/ČTK

Brožíkův salon

„Pokud se koná nástupní audience nového velvyslance, pak ten v Trůnním sále předá prezidentovi republiky pověřovací listy a poté se spolu přesunou do Brožíkova salonu. Název nese podle malby od Václava Božíka. Vyobrazuje poselství českého krále Ladislava Pohrobka směrem k francouzskému králi, kdy poslové žádají ruku jeho dcery Magdaleny. Brožík na obraze také znázornil několik postav z českých dějin, které nebyly součástí toho poselství, takže můžete vidět Jana Žižku, Jana Husa nebo Rudolfa II. I sám Václav Brožík se mezi nimi vypodobnil.“

Habsburský salon

„Pokud je na Pražském hradě státní návštěva, pak tento prostor slouží pro soukromé jednání mezi prezidentem republiky a jeho protějškem. Na malbách je vyobrazena Marie Terezie jako česká královna, tedy se Svatováclavskou korunou, po její levé straně visí podobizna jejího manžela Františka Štěpána Lotrinského a na pravé straně jejího syna Josefa II. Vypodobněni jsou tu i další členové habsburského rodu.“

Bývalá pracovna T. G. Masaryka

„V současnosti slouží jako průchozí salon, čas od času je využíván pro novináře a fotografy, například když přichází předseda vlády. Jde o bývalou ložnici císařského bytu, který tu byl vybudován v 19. století, dlouhou dobu ho užíval například poslední korunovaný český král Ferdinand V. Dobrotivý.“

Zrcadlový sál

„Ve třicátých letech sloužil Zrcadlový sál jako pracovna prezidenta Edvarda Beneše, dnes se využívá k jednání jednotlivých delegací státních návštěv. Součástí místnosti jsou i starožitné hodiny, které mohou lidé znát jako tradiční dekoraci novoročních projevů z osmdesátých let.“

Hodiny v Zrcadlovém sále, které jsou známy z prezidentských novoročních projevů před rokem 1989
Zdroj: Michal Kamaryt/ČTK

Naposledy si mohla veřejnost prohlédnout běžně nepřístupné prostory Hradu 3. června, kdy této možnosti využilo na 6400 lidí.