Milada Horáková je opět hrdinka, ale hraného filmu. Vznikl i podle vzpomínek její dcery

Hraný film o Miladě Horákové míří do kin. Snímek Milada připravoval režisér, spoluscenárista i producent David Mrnka jako svůj celovečerní debut téměř deset let. Do hlavní role političky, popravené v 50. letech ve vykonstruovaném politickém procesu, obsadil izraelsko-americkou herečku se slovenskými kořeny Ayelet Zurerovou.

Video Události
video

Do kin vstupuje hraný film o Miladě Horákové

„Příběh se postupně vyvinul z politického spíše do osobního dramatu. Snažil jsem se zaměřit na stránku osobnosti Milady Horákové, kterou by divák neznal z knížek a historie,“ představil svůj záměr David Mrnka.

Za sebou má především producentské zkušenosti, náročný filmový projekt si prý původně jako svou celovečerní prvotinu nevybral, k režii a scénáři se dostal spíše z praktických důvodů, aby naplnil svou vizi o zpracování Horákové osudu.

Vzpomínky dcery

Při přípravě filmu vycházel z podkladů, které mu poskytla Jana Kánská, dcera Milady Horákové. Stejně jako devětatřicetiletý režisér žije ve Spojených státech. Čerpat tak mohl z dopisů, rodinných fotografií a pamětí Bohuslava Horáka, otce Jany Kánské, jemuž se podařilo před zatčením utéct z Československa.

Jana Kánská při odhalení pomníku Milady Horákové u Poslanecké sněmovny
Zdroj: ČTK
Autor: Michal Kamaryt

S tvůrci se dcera Milady Horákové podělila i o vzpomínku na jedinou a zároveň poslední návštěvu své matky ve vězení. „Jana si to dobře pamatuje, chvíle ticha, kdy už věděla, že by to nevydržely bez pláče. Milada se nechtěla rozloučit v nějakém emotivním stavu,“ popisuje vypjaté chvíle Mrnka.

Geislerová jako Brožová, Vyorálek jako Gottwald

Ve vykonstruovaném procesu byla Horáková označena za ústřední postavu smyšleného ilegálního spiknutí. I přes psychický a fyzický nátlak se pro svou neústupnost a statečnost stala symbolem odporu proti komunistické totalitě.

„Měli bychom se zaměřit na to, co nám tento film říká o době, v níž Milada Horáková žila, v níž teď žijeme, a o tom, na jakých křižovatkách stojíme a za co jsme zodpovědní ve svých životech,“ domnívá se herečka Anna Geislerová. Ve filmu ztvárnila prokurátorku procesu Ludmilu Brožovou-Polednovou.

Horáková byla odsouzena k popravě oběšením, přestože tehdejší prezident Klement Gottwald dostal žádosti o milost z celého světa – mimo jiné od fyzika Alberta Einsteina, britského premiéra Winstona Churchilla či bývalé první dámy a lidskoprávní aktivistky Eleanor Roosveltové. Sama Horáková žádat o milost odmítla. 

Gottwalda ve snímku hraje Jiří Vyorálek – už podruhé. Jako „první dělnický prezident“ se představil také v cyklu České století. Do role Milady Horákové obsadil tehdy režisér Robert Sedláček Petru Jungmanovou. „Ne že bych na něj chtěl být expert, myslím, že další už nebude,“ neplánuje Vyorálek, že by se jako Gottwald objevil v nějakém dalším titulu. 

Oslovit si publikum ze zemí, které osobnost a osud Milady Horákové neznají, si přála i Jana Kánská. Snímek se natáčel v angličtině, pro tuzemská kina je dabovaný do češtiny. Promítat ho biografy začnou 2. listopadu.