Renesanční šlechta se svěřuje se svými příběhy

Jejich portréty shlížejí na návštěvníky na hradech a zámcích, lidé na obrazech ale nejsou jen dávnými doklady o podobě našich předků, pojí se s nimi také konkrétní životní příběhy. Právě ty představuje výstava Portréty renesanční šlechty ve Šternberském paláci v Praze.

Perchta z Rožmberka a šlechtic z rodu Collato

Zdroj: Národní památkový ústav

Kolekce portrétů a osobních předmětů přibližuje nejvýznamnější rody, které ovlivňovaly chod českých zemí v období renesance. Výstava je završením Roku renesanční šlechty, projektu Národního památkového ústavu. 

Obrazy pochází ze sbírek českých a moravských hradů a zámků. Návštěvníci se jejich prostřednictvím seznamují s pány z rodu Rožmberků, Šliků, Smiřických, Redernů, Lobkowiczů, Žerotínů či Dietrichsteinů. Potomci mnohých z nich žijí v Česku dodnes.

Rod Šliků připomíná vonný šperk i mince z Jáchymova 

K takovým patří například Šlikové, první zmínky o tomto rodu pochází přitom už z konce 14. století. Za svůj vzestup vděčí Kašparu Šlikovi, nejvyššímu kancléři Svaté říše římské. Kancelář Zikmunda Lucemburského mu udělil takzvanými šlikovskými listinami mimořádná privilegia, statky i hraběcí titul.

Video Události v kultuře
video

Portréty renesanční šlechty: rod Šliků

„Historici dodnes zkoumají, jestli listiny byly zhotoveny s vědomím císaře, nebo jestli si je neudělal Kašpar Šlik sám, jako první světský kancléř vládl pečetí,“ připojuje zajímavost k vystaveným dokumentům kurátorka Eva Lukášová. 

V době renesance se pod šlikovskými panstvími našlo stříbro. A další významný člen rodu Štěpán Šlik získal povolení k ražbě mincí. Založil také město Jáchymov a stal se jedním z nejbohatších mužů království. Slávu rodu připomíná na výstavě mincovní kazeta. „Je vyrobená v době baroka, ale osázena je nejslavnějšími šlikovskými mincemi od doby renesance,“ doplnila kurátorka.

Vonný šperk (pomandr)

Zdroj: Národní památkový ústav

Návštěvníci si mohou také prohlédnout vzácný renesanční šperk, takzvaný pomandr. Jednak na portrétu Anny Marie Šlikové, jednak jako exponát z přelomu 16. a 17. století. Tento doplněk sloužil jako schránka pro vonné esence z pryskyřice, vzácného koření či ambry z těla vorvaňů.

Další podoby a příběhy renesanční šlechty mohou návštěvníci Šternberského paláce poznávat až do 4. března příštího roku.