Filmová Balada o pilotovi připomene poválečné osudy letců

Balada o pilotovi připomene osudy čsl. letců (zdroj: ČT24)

Osudy československých letců po jejich návratu z druhé světové války do vlasti se inspiruje Balada o pilotovi, kterou začala natáčet Česká televize. Autorem knižní předlohy a spoluscenáristou je Jiří Stránský. Hlavní roli Emila Malíka, fiktivní postavu s reálným předobrazem, ztvárnil David Švehlík.

Anglický klub, ve kterém se českoslovenští piloti během války scházeli, vytvořili filmaři v prostorách bývalé banky na Senovážném náměstí v Praze. S historickými letadly pak natáčeli na letišti v Kbelích.

Z gulagu k britskému králi

„Je to milostný příběh, drama a trochu i politický thriller,“ shrnul žánr chystaného snímku režisér a spoluautor sénáře Ján Sebechlebský. Jiří Stránský se inspiroval přímo ve své rodině – příběhem svého tchána, kterého nikdy nepoznal.

Karel Balík byl původně pilotem civilních letadel, mezi prvními nalétal v barvách Československých aerolinií milion kilometrů. Během války utekl do Sovětského svazu, téměř tři roky byl vězněn v gulagu, poté se mu podařilo dostat do Británie, kde pro královské letectvo dopravoval stroje z Kanady. „Pak se stal šéfpilotem takzvaného transport komanda, lety, která vozila mimojiné krále Jiřího VI.,“ doplnil Stránský.

David Švehlík a Lukáš Příkazký při natáčení
Zdroj: Michal Kamaryt/ČTK

Do Sovětského svazu se Karel Balík během války dostal ještě jednou. V roce 1943 do Moskvy dopravil prezidenta Beneše kvůli uzavření spojenecké smlouvy se Stalinem. Spojenectví, které ovlivnilo po válce směřování obnoveného Československa.

Zdivočelá země

„Téma pilotů v Británii bylo zpracováno několikrát,“ připomíná generální ředitel ČT Petr Dvořák. „Zpracováno ale zatím příliš nebylo, jak se jejich život vyvíjel po válce, když se vrátili do Československa a kdy čekali demokracii, nový život, a mnohdy se přitom velmi zklamali.“

O jejich rozčarování Stránský už dříve napsal knihu a seriál – ve Zdivočelé zemi vyprávěl příběh fiktivního západního pilota Antonína Maděry, od konce války až po léta devadesátá. Karla Balíka podobný příběh nečekal. Největšího zklamání československých letců, tedy komunistického převratu, se nedožil. Spolu s dalšími čtrnácti lidmi zahynul při letecké havárii v březnu 1946.

Zdivočelá země
Zdroj: ČT