Záhada Hory mrtvých – radioaktivní odpad ze severního Uralu

Renny Harlin blouznící, oblbující, blekotající a kálející (za ruble z Ruského filmového fondu) slaboduché kraviny mezi (pseudo)dokumentem, thrillerem, sci-fi, zombie hororem, teenagerovskou vyvražďovačkou, prdlou komedií a vlastním nekrologem. Nenechte si ujít, protože kromě Ruska, Běloruska, Kazachstánu, Litvy, Maďarska, Vietnamu a české distribuce nikde jinde tenhle shit na filmovém plátně neuvidíte!

Stalo se v roce 1959 v odlehlé oblasti severního Uralu. Devět ruských studentů vedených Igorem Djatlovem (podle něhož byl později pojmenován nedaleký průsmyk) záhadně zahynulo na úpatí zasněžené hory Holatchahl, což v jazyce domorodého kmene Mansi znamená Hora smrti. Jejich mrtvá těla, oblečená jen ve spodním prádle, byla poházena ve sněhu a poznamenána radiací, některá bez očí, jiná bez jazyka a další zdevastovaná brutálními vnitřními zraněními. Pátrání po příčině jejich smrti bylo neúspěšně ukončeno ve stylu „vyšetřování skončilo, zapomeňte“ a uloženo k ledu, jenž je pro tuto mrazivou oblast severního Uralu příznačným konzervantem.

Potud původní, autentická realita, kterou jedinou je třeba brát vážně, neboť slaboduchá hovadina, kterou ze sebe na jejím základě Harlin bolestně vyvrhl, je něco, co balancuje mezi vizí zapařenou trávou sjetého scenáristy a regulérní psychiatrickou diagnózou. Neobjasněných autentických mysteriózních záhad, kde můžete popustit uzdu vlastní fantazii (a které už nevyžral někdo před vámi), zas až tolik neexistuje. A tak, když na tuhle, jež byla k mání, Reny Harlin narazil, dlouho neváhal, navlékl péřovku a palčáky, narazil kulicha a vyrazil do země, kde se může stát cokoli, natočit film, který obrazně řečeno nepřežije bez fatálních následků nikdo, kdo si v něm smočil.

Především je tu ovšem k porážce určena pětičlenná skupina dementů, kteří se navzdory tomu stali nějakým řízením osudu studenty univerzity v Oregonu a kteří se rozhodli vyrazit po dávno zavátých stopách Djatlovovy tajuplně zmasakrované výpravy, aby po čtyřiapadesáti letech přišli na to, co tehdy nevyřešila policie ani KGB. Bezstarostní amíci, nezajímavě odehraní neznámými herci - jejichž projev se postupně redukuje již jen na vyděšené jekoty, pobíhání ve tmě a objevné repliky typu „Nikdy se odsud nedostaneme!“ -, kteří doma nevěděli, co roupama, si na Uralu pěkně naběhli.

A postupně jsou likvidováni lavinou (zato, že spolu promiskuitně souloží ve stanu), podzemními CGI zombíky (zato, že se ukryli ve starém bunkru, jenž skrývá tajemství) a silovým polem, které je telereportuje mezi stvůry (zato, že sem vůbec lezli a nepochopili, že se dostali do časové smyčky, kde honí sebe sama, čemuž se v rané sexuologii říkalo samohana). A tak ti, kteří si mysleli, že tenhle výlet do kraje samohonky a dávného tajemství bude zívačka, kterou mají na háku, se na něm v morbidním a ujetém finále nakonec houpají sami.

Celková pomatenost předváděného je navíc účinně umocňována dementním scénářem Vikrama Weeta a roztřesenou „dokumentární“ handkou kameramana Denise Alakrona-Ramirese (slyšeli jste již někdy o nich?), ležérně kopírující vizuál Záhady Blair Witch, což vám začné lézt na nervy ještě dřív, než výprava vyrazí, ale posléze nastoluje i úlevné, relaxační time outy, kdy vidíte kulovku (v nichž lze usnout či případně rovnou zdrhnout z kina). Nicméně myslím, že většina diváků nakonec zůstane, když pro nic jiného, tak ze zvědavosti, aby se přesvědčila, že tahle záhada zůstane opravdu takhle pomateně a konzistentně blbá až do samotného konce.

Největší záhadou ovšem je, jak se tohle Rennymu Harlinovi, který to na place přece jen již někam dotáhl, přihodilo? Tímto totiž definitivně zamázl své klíčové blockbustery Smrtonosnou past 2 a Cliffhangera (Bruce Willis by se možná dobrovolně vrhl za Hansem Gruberem z nejvyššího patra mrakodrapu Nakatomi a Sylvester Stallone by raději zůstal pod ledem, kdyby tušili, kam až to Renny jednou dopracuje). Kam se hrabe chvíle, kdy zařízl vlastní ženu Geenu Davisovou v pirátském propadáku Ostrov hrdlořezů a překonaní jsou tímto i jeho zmutovaní žraloci v béčkovém Útoku z hlubin.

Záhada Hory mrtvých, se stupidním příběhem, dementní zápletkou, odbytou režií a triky, při kterých by Ed Wood vrněl blahem, vás ohromí (lze bez problémů zaměnit s ochromí) hlavně tím, co všechno je ještě možné dnes procpat do multiplexů. A jakkoli by některé ptákoviny v ní obsažené mohly mít ambici na to, stát se kultovními, přece jen bych dal na radu ruského mužika, který za oknem místního blázince mává na americké studenty tabulí s nápisem: Уходите! (což lze volně alternativně přeložit jako Zdrhejte! - Vysmahněte! - Odprejskněte!). Variantu si vyberte sami a věřte, že rada je to dobrá.

DYATLOV PASS INCIDENT / ZÁHADA HORY MRTVÝCH. USA/Velká Británie/Rusko 2013, 100 min., české titulky, od 15 let, 2D. Režie: Renny Harlin. Scénář: Vikram Weet. Kamera: Denis Alakron-Ramires. Hrají: Holly Gossová (Holly Kingová), Gemma Atkinsonová (Denise Eversová), Matt Stokoe (Jenson Day), Richard Reid (Smirnov), Ryan Hawley (Andy Thatcher). V kinech od 25. dubna 2013.

Vydáno pod