Bůh existuje, ale já v něj stejně nevěřím, tvrdil Salvador Dalí

Náboženským tématům se jeden z nejslavnějších surrealistů Salvador Dalí věnoval v řadě svých děl, ilustroval například Bibli nebo Dantovu Božskou komedii. Pražská Galerie Moderna nyní kromě obrazů a grafik představuje také sochařskou tvorbu španělského výtvarníka.

Video Události v kultuře
video

Božská komedie podle Salvadora Dalího

Expozice nazvaná právě Božská komedie zdůrazňuje autentičnost i proměnlivost jednoho z nejslavnějších umělců dvacátého století. Téměř osmdesát výtvarných děl, grafických listů, plastik a keramiky představuje umělce, který tvořil a stále tvoří páteř světového surrealismu.

Dalí do každé rodiny

Vztah Salvadora Dalího k náboženství zásadně ovlivnila druhá světová válka. „Dalí sám říkal, že jeho příklon ke katolictví vznikl vlastně šestého srpna 1945, kdy vybuchla atomová puma. Najednou cítil seismický otřes, který projel jeho tělem, a on zjistil, že vládne zvláštní silou, kterou nazval mysticismem,“ vypráví kurátor Martin Zeman.

Náboženským nebo církevním tématům se věnoval v řadě svých děl, vytvořil mnoho biblických ilustrací nebo téměř stovku grafik podle Božské komedie. Dante Alighieri na nich vchází do pekla, kde se setkává s trpícími hříšníky. Dalího přístup však zůstává zcela originální, stejně jako on sám. „Věřím v Boha, ale nemám víru. Díky matematice a vědě vím, že Bůh musí existovat. Ale já tomu stejně nevěřím,“ tvrdil umělec.

Výstava představuje také Dalího sochařskou tvorbu, třeba jednu z celkem osmi plastik minotaura, které španělský výtvarník vytvořil. Ve východní Evropě je k vidění pouze tato jediná. „On jednou prohlásil, že bude rád, když bude Dalí v každé rodině. Pak si uvědomil, že když dělá velké sochy v malých nákladech, tak jsou velice drahé. Takže přistoupil k další variantě. Nijak to neochudil, jenom to prostě zmenšil a tím pádem udělal větší náklad a cena se výrazně zmenšila,“ popisuje Martin Zeman.

Výstava v Galerii Moderna se koná ve stejné době, kdy ve Španělsku proběhla exhumace Dalího těla. Téměř třicet let po jeho smrti o tom rozhodl soud na základě žádosti jednašedesátileté Pilar Abelové. Ta tvrdí, že slavný umělec je její otec. Prokázat to má DNA odebraná z jeho ostatků.