Kritika totalitních režimů, popkultury i konzumu spojuje Milana Kunce a Jiřího Černického. Dva osobité výtvarníky dvou generací kromě společného tématu svedla dohromady také výstava v pražské galerii Čermák Eisenkraft. Svou tvorbu tu představují pod názvem Total Global.
Výstava Milana Kunce a Jiřího Černického je Total Global
V roce 1969 emigroval Milan Kunc do Německa. Tam studoval mimo jiné u Gerharda Richtera, momentálně vystavujícího v Národní galerii. Na akademii tehdy vládla anarchistická nálada, v módě bylo hlavně politické umění. „Byl jsem naprosto integrovaný. Nikdy jsem nebyl nějaký zahořklý člověk, který opustil republiku. V podstatě jsem žil a dělal umění,“ říká o tehdejší době.
GALERIE
Milan Kunc na výstavě Total Global
Angažovaný výtvarník, hravý umělec i provokatér návštěvníků představuje například obraz z konce sedmdesátých let, nazvaný Soubor mytologií. „Americký komiksový mythos Superman nese obraz Lenina, vůdce, který vede jinou mytologii nebo ideologii,“ popisuje malbu. K dnešku pak odkazuje třeba obraz Normální den v současné společnosti, s nadsázkou zachycený svět konzumu.
Téma globalizace a totality prostupuje i dílem o generaci mladšího Jiřího Černického. „Problém je už název. Total Global – je to špatné, nebo není? Je to ironie, nebo jsme s tím spokojeni?,“ zajímá ho. „Možná víc než Milan se snažím ukázat na to, že to není tak jednoznačně negativní. Jsou druhy totalit, které si lidé dobrovolně vybírají, totalita je dokonce může udělat i šťastnými,“ domnívá se.
GALERIE
Jiří Černický na výstavě Total Global
Současný svět komentuje hravě a s nadsázkou. Třeba dílo s názvem Trumpolína tvoří bubliny s tváří amerického prezidenta. „Každá ta bublinka má i určitou charakteristiku, může vyjadřovat osobnost. Je to blízké karikatuře a jsem rád, že to takhle můžu dělat. Nemůžu si asi dělat srandu z Mohameda, ale z Trumpa jak chci, a to je vlastně optimistický,“ říká.
Výstavním prostorem „prolétají“ od stropu zavěšené Černického bombardéry, které potáhl sakovinou. Připomíná, že obleky fungují jako symbol moci. A jejich „průlet“ výstavu ničí – obrazy jsou schválně zavěšené nakřivo, jako by ze stěn padaly. Držet se na nich ale budou, spolu s díly Milana Kunce, až do konce září, kdy výstava končí.
Milan Kunc a Jiří Černický na výstavě (zdroj: ČT24)