Jan Nepomucký: A teď něco úplně jiného

Praha - Zpovědník, který za své mlčení hrdinně zaplatil životem - taková je barokní podoba legendy o světově proslulém českém světci Janu Nepomuckém, od jehož smrti zítra uplyne 620 let. Jenže historická skutečnost byla zřejmě velmi odlišná. „Není ani tak zajímavá ta samotná historická postava, která postupně mizí pod nánosem dalších legendárních prvků,“ říká historik Vít Vlnas, jenž pravdu o Nepomuckém hledá ve své knize.

Nakladatelství Paseka představuje jeho knihu takto: „V kultu nejslavnějšího světce českého baroka je jen máloco tak, jak se na první pohled jeví. Jako náboženská, nacionální a politická ikona prošel Jan Nepomucký v průběhu šesti staletí mnohými proměnami a byl předmětem nesčetných sporů.“

Proměna loajálního úředníka ve světce začala 20. března 1393. Tehdy dal král Václav IV. svrhnout z Karlova mostu do Vltavy tělo umučeného generálního vikáře pražského arcibiskupa Johánka z Pomuku, později zvaného Jan Nepomucký. Dal tak vzniknout legendě, která vyvrcholila kanonizací Jana Nepomuckého papežem Benediktem XIII. 19. března 1729.

Dodnes není jasné, proč Jan Nepomucký upadl v nemilost a skončil na mučidlech. Podle některých pramenů kritizoval krále, podle velmi rozšířené verze odmítl vyzradit zpovědní tajemství královny. Jenže Jan pravděpodobně královnu nikdy nezpovídal.

Většina historiků se kloní k názoru, že příčinou byly spory krále s pražským arcibiskupem. Václav IV. údajně hodlal omezit arcibiskupovu moc tím, že by zřídil nové biskupství, které by finančně zajistilo zrušení benediktinského kláštera v Kladrubech. Jan z Pomuku, který byl také žateckým arcijáhnem, však jeho záměr zmařil.

Nejasnosti nemění nic na tom, že Jan Nepomucký patří k nejvýznamnějším českým světcům, je zemským patronem Čech a Bavorska a díky jezuitským misiím je velmi populární po celém světě. Rozpor mezi historickými prameny a legendou však zůstává. „Oddělovat jedno od druhého by bylo stejně nebezpečné, jako pokoušet se po třiceti letech manželského vztahu sondovat, co je ještě láska a co už je jen zvyk a pohodlnost,“ usmívá se Vít Vlnas.

Reportáž Petra Viziny (zdroj: ČT24)
Vydáno pod