Ideální četba k vodě! Proč se ale nořit Do vody, když samotná kniha nejde příliš do hloubky? Britská spisovatelka Paula Hawkinsová po fenomenálním úspěchu titulu Dívka ve vlaku svou ambici neskrývá. Důvodem mohou být obavy, že by čtenář nemusel již nikdy vyplavat. Je to vlastně od ní taková literární laskavost…
Recenze: Psychothriller Do vody zůstává dosti na hladině
Mnoho vypravěček, mnoho vody, krutí muži
Příběhy Pauly Hawkinsové (*1972) se odehrávají u vody a končí ve vodě. Ne, že by se nikomu do vody nechtělo – naopak: voda přitahuje, vábí, její temné proudy vyvolávají obsedantní asociace. Můžete se v ní i příjemně koupat, chcete-li. Vypravěč, respektive vypravěčka, není jedna, je jich mnoho – mnoho žen. Zajímavé je rovněž, že některé postavy striktně dodržují odstup tím, že vyprávění je vedeno ve třetí osobě. Takových je ale méně.
Oproti Dívce ve vlaku (The Girl on the Train, 2015), kde vyprávějí pouze tři ženy, zejména obtloustlá Rachel, ale i Megan a nakonec i Anna, striktně v první osobě – působí Do vody rozvláčněji, s ozvuky bájných čarodějnic; jediné, co zůstává, je všudypřítomná hysterie. V obou knihách jsou ženy vykresleny jako dosti labilní, citům a smyšlenkám propadlá stvoření, příčinou jejich vykolejení (utopení) je ale převážně setkání s krutými muži. Dosti feministický výklad.
Magie místa a času, osudy potížistek
Beckford, místo, kde se odehrávají záhadná utonutí, se nachází pouhé dvě hodiny od Londýna (nedaleko Newcastlu). Vesnicí protéká řeka s meandry, kalná a netečná, obklopená ostrými skalisky. Všichni jí ale říkají „tůň tonoucích“. To na tajemno stačí, Hawkinsová utváří mikroklima lepkavého zločinu, který vás pozvolna obtáčí, a máte-li rozvinutější fantazii, můžete se opravdu i bát. Ještě že tu je ke zklidnění detektiv seržant Morganová…
Paula Hawkinsová (vlevo) na premiéře filmu Dívka ve vlaku
Tam, kde si v Dívce ve vlaku vystačila Hawkinsová se sociálně-psychologickými zkratkami, jež prokládala někdy stereotypními dotazy („Co se stalo?“ – „Jsi v pořádku?“), pouští se v knize Do vody do předurčenosti osudů, nenápadné magie místa a času… po stopách nevysvětlitelného zločinu. Návodná poznámka: klíčem k vyřešení zločinu je přestárlá postava Nickie, která to všechno od začátku jaksi věděla. Autorka se vlastně pouští do boje s osudem prostředky magie, aniž by sklouzávala do kvapilovských rejů divoženek a nymf. Vystačí si prozaičtěji se ženami-potížistkami. A jednou vědmou.
Neproustovský čas plynutí
Zatímco Dívka ve vlaku fascinovala 20 milionů čtenářů ve 42 zemích dynamikou pohybu a rychlým vhledem do životů partnerských dvojic, bude to mít letní čtenář u vody s knihou Do vody těžší. Snad mu v těch psycho obtížích pomůže vskutku pozoruhodná záliba Hawkinsové v časové skladebnosti, kde se vzpomínky nevynořují jako uzavřené záznamy, ale jako stále žijící materiál – kdykoliv k upotřebení.
Taková neproustovská lodička na hladině řeky, oslňující tisíci odlesky, nepřístupná ovšem pod hladinou. To už by totiž nebyl thriller, ale horor.
Paula Hawkinsová: Do vody (Into the Water). V překladu Věry Kláskové vydalo nakladatelství Ikar, 2017.