Smrt, prince ze skla a tuny písku dovezli umělci na barokní Ostrov

Propojují současné umění s barokní architekturou, odkazují a inspirují se místními pověstmi a legendami. Osm umělců - mezi nimi třeba Krištof Kintera, Petr Nikl, Patrik Hábl nebo Markéta Hlinovská - obsadilo svými díly Letohrádek Ostrov v Karlových Varech. Projekt se jmenuje Expozice a jeho význam se vztahuje jak na výstavy výtvarných děl, tak k tradičním prohlídkovým trasám historických objektů.

Video Události v kultuře
video

Současní umělci zabydleli Letohrádek Ostrov

Jana Kasalová vytvořila geo-grafický kabinet. „Ve své tvorbě pracuje převážně s mapami. Všímá si například míst, která už zanikla a byly z map vymazána, nebo přetváří půdorysy velkých evropských měst do strukturálních maleb,“ připomněla spolukurátorka výstavy Zdeňka Bílková.

Umělkyně také umístila do barokních rámů portréty, na nichž zachytila rodiče markraběnky Sibylly Augusty. Původní malby ze 17. století byly při vloupání ukradeny. Výzdoby přijímacího pokoje markraběnčina chotě Ludvíka Viléma I. Bádenského se ujal Krištof Kintera. Galerii předků nahradil asamblážovými obrazy z nalezených a odpadních materiálů.

Z podobných zdrojů čerpal i Petr Nikl. Na základě úryvku z vyfabulované literatury zrekonstruoval dlouho postrádaný světelný Relikviář skleněného prince. „Je složen z různých skleněných předmětů. Většina jich je nalezených, jako třeba skleněný lustr, různé baňky, křišťálová koule. Zároveň jde o interaktivní instalaci, návštěvníci se ve skleněných objektech zrcadlí,“ doplnila Bílková.

Petr Nikl s Relikviářem skleněného prince
Zdroj: Letohrádek Ostrov

Markéta Hlinovská rozmístila do loveckého salonku les, v němž si každý z návštěvníků může ulovit zvíře pouhým pohledem. „Do Čínského salonku zavěsil Patrik Hábl netradičně velké kresby, otočil tak křivku prohnutého stropu,“ představila dalšího vystavujícího kurátorka. 

Ondřej Basjuk se zaměřil na Ztracenou komnatu. Šárka Koudelová se inspirovala ostrovskou kaplí zasvěcenou černé madoně. Postavit ji nechala Sibylla Augusta z vděčnosti za to, že její šestiletý syn začal konečně mluvit. K tuzemským umělcům se připojil i italský výtvarník Eugenio Percossi. V instalaci Memento mori upozorňuje na dnešní vyprázdněnost symbolů smrti, používaných v popkultuře a módě.

Expozici je možné si v letohrádku projít už jen do 16. července. Do stejného dne trvá i souběžná interaktivní instalace Dominika Langa. Konceptuální sochař svou část barokní budovy zasypal pětadvaceti tunami písku.