Berlín se dívá Kafkovi přes rameno, jak psal svůj Proces

Kompletní rukopis románu Proces od Franze Kafky je vystaven v Berlíně. Zájemci si mohou udělat bližší představu o tom, jak přelomové literární dílo dvacátého století vznikalo. Manuskript bude k vidění do 28. srpna ve výstavní síni Martin-Gropius-Bau v centru německé metropole.

Video Události v kultuře
video

Berlín se dívá Kafkovi přes rameno, jak psal svůj Proces

„Je to, jako byste se Kafkovi při psaní dívali přes rameno,“ říká o možnosti zhlédnout 171 stránek rukopisu jeden z pořadatelů výstavy Thomas Oberender. „Je to bezprostřední setkání s něčím, co se dá nazvat neuspořádanou kreativitou, něčím, co teprve hledá svou formu,“ poznamenává v narážce na nezvyklý způsob, jakým Kafka psal.

Vymklo se to z rukou

„Vždy pracoval na několika kapitolách najednou,“ přibližuje Kafkův postup kurátorka Ellen Strittmatterová, podle níž to odporuje běžné představě o tom, jak vzniká román. „Myslím, že Kafkův záměr byl postupovat lineárně, ale vymklo se mu to z rukou,“ domnívá se kurátorka.

Kafka Proces psal do deseti různých sešitů a přitom přeskakoval z jednoho do druhého. Zároveň mezi srpnem 1914 a lednem 1915, kdy román vznikl, pracoval na dalších textech a vedl si také deník.

Za svého života zveřejnil pražský rodák jen jednu kapitolu díla. Ostatní v rozporu s přáním Kafky, který chtěl, aby bylo zničeno, uspořádal jeho přítel, správce pozůstalosti a vydavatel Max Brod.

„Dal románu pořádek, který odpovídal tomu, co si pamatoval. Kafka mu totiž text předčítal,“ líčí Strittmatterová. „Max Brod chtěl Kafku vždy etablovat jako autora velké epické prózy a udělat ho tak stravitelnějším pro publikum, přestože je Proces nedokončený.“

Svatební tribunál

Byl to také Max Brod, kdo vzácný rukopis zachránil před běsněním druhé světové války. Z Prahy ho odvezl v březnu 1939 těsně předtím, než začala její okupace nacisty. Vzal ho s sebou do Palestiny, kde ho po válce věnoval své snoubence Ester Hoffeové.

Milostný vztah stál také na začátku vzniku slavného románu. Kafka se totiž 12. července 1914 v berlínském hotelu Askanischer Hof sešel se svojí snoubenkou Felice Bauerovou, její sestrou a jednou kamarádkou. Rozhovor, při kterém si prý Kafka připadal jako před soudem, vyústil ve zrušení zásnub. Krátce poté se dal Kafka do díla.

Výsledkem je 171 spíše drobným, ale čitelným písmem psaných listů, které jsou nyní ve speciálních ochranných vitrínách vystaveny v síni Martin-Gropius-Bau. Místnost, v níž se nacházejí, je přitom potemnělá a návštěvníci, které vstupné přijde na sedm eur (184 korun), mají zakázáno fotografovat s bleskem, aby se manuskript nepoškodil.

Vzácný rukopis je na výstavě doplněn o překlady Procesu do více než 60 jazyků z celého světa. K vidění je i film Proces amerického režiséra Orsona Wellese z roku 1962 a fotografie ze sbírky německého nakladatele Klause Wagenbacha. Je mezi nimi i snímek z listopadu 1923, který byl Kafkovým vůbec posledním. Spisovatel zemřel v roce 1924.

Román Proces poprvé vyšel rok po Kafkově smrti v roce 1925. Německo rukopis získalo od Hoffeové v roce 1988 na aukci v Londýně za přibližně 3,5 milionů marek, což byla do té doby vůbec nejvyšší částka zaplacená při aukci za literární rukopis.