Moskevské muzeum připomíná Tarkovského, filmaře, který překročil sovětský stín

AZ muzeum v Moskvě připomíná nedožité pětaosmdesátiny režiséra a scenáristy Andreje Tarkovského. Zatímco ve světě, včetně Česka, jednoho z nejvýznamnějších filmařů sovětské éry proslavily především snímky jako Solaris nebo Stalker, v Rusku se za přelomový pokládá jeho film Andrej Rublev. Od jeho dokončení loni uplynulo už půlstoletí.

Video Události v kultuře
video

Moskevské muzeum připomíná Andreje Tarkovského

Sovětské kultuře i filmu šedesátých let minulého století dominoval socialistický realismus. Filmy Andreje Tarkovského proto působily na publikum jako naprosté zjevení. Jejich lyričnost, hloubka a nápaditá obrazová bohatost byla něčím naprosto novým. V případě jeho druhého celovečerního filmu Andrej Rublev byl přelomem už jeho námět - historickou freskou o malíři ikon z 15. století se Tarkovskij jako první umělec po dlouhé době vrátil k dějinám Ruska.

Film o ikonopisci, který pracuje v neklidné době za vlády represivního režimu, tak přinesl do sovětské kinematografie zcela nové téma. Sovětští filmaři se tehdy už dvě dekády věnovali především druhé světové válce.

Andrej Rublev (1966, režie: Andrej Tarkovskij)
Zdroj: Aerofilms

V Tarkovského dramatu si cenzura nemohla nevšimnout odkazů na současnost. Následovaly roky schvalování a zásahů. Film byl dokončen v roce 1966, poprvé se ale v sovětských kinech objevil až na začátku let sedmdesátých. V roce 1969 už přitom zvítězil na festivalu v Cannes. O tři roky později byl promítán konečně i doma, a to ve třech stech kopiích, tedy desetině obvyklého počtu. Přesto si ho publikum našlo.

Jako malíř Plavinskij

AZ muzeum spojilo vzpomínku na Tarkovského s retrospektivou malíře Dmitrije Plavinského. „Oba se vrátili k dějinám staré Rusi a zároveň udělali v umění nový krok. A nešlo o oficiální umění socialistického realismu,“ vysvětlil propojení těchto dvou umělců vědecký pracovník muzea Sergej Solovej.

Plavinskij se inspiroval starými ikonami a freskami v chrámech. Nic nemohlo být vzdálenější tehdejšímu státem podporovanému umění. Stejně jako Tarkovskij později odešel do zahraničí. Přestože jejich díla spojují náměty, vyznění a konečně i doba vzniku, osobně se nikdy nesetkali. Spojila je až výstava, která v moskevském muzeu potrvá do 20. července.