Na záchranu Larischovy vily, spojené s heydrichiádou, chybí miliony

V Pardubicích začaly záchranné práce na Larischově vile. Z novorenesanční budovy mají zachránit doslova, co se dá, než se podaří sehnat finance na její celkovou rekonstrukci. Časem by v takzvaném Zámečku mělo vzniknout muzeum.

Video Události v kultuře
video

Na Larischově vile začaly záchranné práce

Vilu dal na konci 19. století postavit hrabě Jiří Larisch-Mönnich. Manželkou tohoto potomka uhlobaronského rodu na Karvinsku byla neteř císařovny Sissi. Budova několikrát změnila majitele a po německé okupaci v roce 1939 ji zabral německý policejní pluk.

Na místě dnešního památníku bylo během devatenácti dnů popraveno 194 lidí, převážně z Pardubic a okolí, včetně obyvatel z osady Ležáky, kteří byli před popravou vězněni a vyslýcháni ve sklepení Zámečku. Obec byla vyhlazena nacisty jako odplata za napojení na atentát na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. Po válce působila ve vile chvíli důstojnická škola a od poloviny 50. let tamní prostory využívala firma Tesla pro kanceláře a sklady. Současným majitelem je Československá obec legionářská. 

Dřevomorka odhalila malby

Při nejnutnějších opravách je mimo jiné třeba rozebrat šestnáctimetrovou věž, která je v dezolátním stavu. „Sundává se krytina, břidlice, opatrně se musí rozebrat bednění, pak se uvidí, co bude s trámy, ty jsou shnilý,“ popisuje postup prací výškový specialista Petr Mundil.

Na tyto práce vystačí půlmilionová dotace z Pardubického kraje, celková rekonstrukce budovy ale vyjde přibližně na 55 milionů korun. Další zásahy jsou závislé na tom, jak rychle se majiteli podaří sehnat peníze. „Chceme do toho zapojit krajské, městské i další organizace,“ plánuje František Bobek z legionářské obce. Přispět mohou i občané. Vzhledem k tomu, že jde jen o městskou kulturní památku, nelze na ni čerpat evropské dotace.

Larischova vila (Zámeček)
Zdroj: ČTK
Autor: Josef Vostárek

Největším problémem vily je dřevomorka. Kvůli ní už přišla jídelna o dřevěné obložení i o podlahy, zároveň ale pomohla odhalit něco z historie stotřicetileté budovy. „Při demontáži obkladů vyšlo najevo, že pod nimi byly nad jednotlivými vchody původní malby,“ upřesnil Viktor Šimkovec z Československé obce legionářské.  

K nákladům odhadovaným na opravu je třeba přičíst další finance na plánované expozice, i s nimi bude celý projekt stát 70 až 90 milionů korun. Návštěvníci by se měli z expozic dozvědět více nejen o historii zámečku, ale také o obci Ležáky a ležáckých dětech. Z nich přežily pouze dvě sestry, které byly dány na výchovu do Německa.