Českoslovenští legionáři v Rusku v roce 1919. Živé obrazy - Spatření nepřítele

Lehko na cvičišti, těžko na bojišti? Sport za Velké války je tématem výstavy

Sportovci bojující v zákopech první světové války a bojovníci odpočívající při sportu – na nové výstavě Národního muzea. Expozice Sport za Velké války si všímá toho, jak první celosvětový válečný konflikt ovlivnil fenomén sportu, a připomíná příběhy sportovců na frontě a v odboji.

Sport s válkou se ovlivňoval už v době antických olympijských her, kdy platila tzv. ekecheiria – mír, který se měl dodržovat během jejich konání. Je v souladu s myšlenkou, že olympiáda by měla spojovat, ne rozdělovat národy. 

Do začátku první světové války proběhlo celkem pět olympiád. Ta poslední se konala v roce 1912 ve Stockholmu a česká výprava na ní měla 50 sportovců. V roce 1916 se měly uskutečnit VI. olympijské hry v Berlíně, kvůli válečnému stavu už ale neproběhly. A řada medailistů a účastníků Her ve Stockholmu zemřela na frontách.

„Většina sportovců musela v období první světové války narukovat a bojovala na frontě. Velká část z nich potom vlastně přeběhla na opačnou stranu a bojovala v řadách československých legií,“ připomíná ředitel Historického muzea Marek Junek.

Zakládání legií se účastnilo i mnoho členů Sokola. Další byli výrazně zapojeni v zahraničním či tuzemském odboji. Jedním z nich byl i Josef Scheiner – dlouholetý předseda sokolské organizace. V roce 1915 byl spolu s Karlem Kramářem zatčen v takzvaném procesu s mafií.

„Přestože byl odsouzen k trestu smrti, tak nakonec mu byl ten trest zmírněn a v poválečném období byl velmi aktivní při utváření Československé republiky v roce 1918 a jejím následném rozvoji v meziválečném období,“ doplnil Scheinerův osud spoluautor výstavy Jan Lomíček.

Video Události v kultuře
video

Sport za Velké války tématem výstavy

Výstava se věnuje i sportovcům přímo na bojištích. Připomíná je například příběh Karla Hromádky – poválečný šachový velmistr se účastnil bojů na ruské frontě. Jedním z exponátů jsou barevné dřevěné šachy, které mu vyřezal jeho spolubojovník Václav Douda. Nyní jsou ve sbírkách Národního muzea.

A ve sbírkách jsou i dvě trofeje z kolektivních sportů – pohár pro evropské hokejové šampiony a trofej pro vítěze fotbalového turnaje v rámci Pershingovy olympiády, která se odehrála v roce 1919 v Paříži na počest vítězství států Dohody. 

O sportu a Velké válce se lidé mohou více dozvědět v Národním památníku na Vítkově do konce února příštího roku.