Hlavní ceny na třeboňském festivalu animovaných filmů Anifilm letos získaly snímky Louise na pobřeží a Můj život Cukety. Ocenění dostaly také krátké a studentské snímky, videoklipy a nově počítačové hry. V sedmi soutěžních sekcích se utkalo celkem 132 snímků. Do festivalových kin si našlo cestu přes 27 tisíc diváků.
Hlavní cenu Anifilmu získala Louise na pobřeží
Ohlédnutí za festivalem Anifilm 2017 (zdroj: ČT24)
Hlavní cenu za celovečerní film pro dospělé získal francouzský režisér Jean-Francois Laguionie za snímek Louise na pobřeží. Vypráví o pětasedmdesátileté ženě, jež zůstane sama v přímořském letovisku. „Snímek provede diváka vzpomínkami hlavní postavy a poté jej přiměje si uvědomit, že samota může být cestou k sebepoznání,“ uvedli porotci.
Můj život Cukety
Jako nejlepší celovečerní film pro děti ocenili loutkový snímek Můj život Cukety, jejž natočil Claude Barras ze Švýcarska. Film vypráví o chlapci, který putuje po matčině smrti do dětského domova plného sirotků. Snímek získal i cenu diváků na festivalu ve francouzském Annecy.
Cenu za nejlepší krátký film má španělský snímek Decorado, nejlepším studentským je Pipka polské režisérky Renaty Gasiorowské. V ČR zůstává jedno ocenění: zvláštní uznání pro studentský, „pohádkově laděný“ film Plody mraků, jejž natočila Kateřina Karhánková z FAMU.
Plody mraků
Hned na začátku festivalu byla udělena Cena za celoživotní přínos animovanému filmu, kterou získal výtvarník Jiří Šalamoun. Letošní Anifilm uvedl ve svém programu všechny jeho filmy a na výstavě připomenul také Šalamounovy výrazné výtvarné „zásahy“ do hraných filmů v podobě titulků, sekvencí i plakátů k nim.
Doprovodný program festivalu byl ve znamení netradičních animačních technik, kdy se představily nejrůznější filmové kuriozity, znovuoživené staré animační postupy i zcela nové raritní a experimentální animace.
Anifilm nabídl i čtyři výstavy, první z nich, Loutka žije!, se věnovala současné české loutkové animaci, výstava Italská animace představila klasickou techniku ručně malované animace z Apeninského poloostrova, název již zmíněné výstavy Jiří Šalamoun - Maxipsem v animaci hovoří sám za sebe a světelná instalace Pokoj byla dílem studentů ateliéru Filmové a televizní grafiky na pražské UMPRUM.