Náhrobky jako pražská dlažba. Výstava provádí židovskou obec labyrintem normalizace

„Sionisté vycházejí ze stejného základu jako nacisté, pouze z teze o odlišnosti vyvozují jiné závěry. Čistou nordickou rasu vystřídala čistá rasa židovská,“ zaznělo v propagandistickém dokumentu Obyčejný sionismus, který v roce 1982 odvysílala Československá televize. 

Normalizační režim začal znovu využívat tezi z padesátých let o židovském spiknutí. „Na výstavě je například článek, který v rámci této teze tvrdí, že Heydrich byl také Žid a jako všichni sionisté se podílel na organizaci konečného řešení. Ukazuje, v jak velkém područí klasické ruské protižidovské propagandy ten normalizační režim byl,“ upozornil kurátor výstavy Martin Šmok.

Každou uzavřenou skupinu bez dozoru považoval režim za nebezpečnou. V rámci Akce Pavouk proto začala židovské obyvatele sledovat Státní bezpečnost. Jedním ze sledovaných byl i současný ředitel Židovského muzea v Praze Leo Pavlát. „Stačilo, když se člověk začal aktivněji projevovat, třeba tím, že začal chodit na bohoslužby,“ popsal tehdejší situaci. 

Normalizační úřady také ničily místa spojená s Židy: postupně se bouraly opuštěné synagogy a mizely hřbitovy. Například velká část starého židovského hřbitova na pražském Žižkově musela v osmdesátých letech ustoupit stavbě televizní věže. Ostatky byly vybagrovány a skončily na skládce, náhrobky byly použity jako dlažba. „Pěší zóna na Můstku je vydlážděná z rozřezaných židovských náhrobků. Popsané části jsou schovány, na povrchu je čistá žula,“ upřesnil Leo Pavlát.