Hitler se probudil v Divadle Na Jezerce. „Vysmívat se mu nechci,“ říká režisér

Večer 15. března 1939 přijel Adolf Hitler na Pražský hrad. O 78 let a den později se v hlavním městě objevil opět – jako postava nové inscenace Divadla Na Jezerce. Hra Už je tady zas, která vznikla podle stejnojmenného německého bestselleru, zjišťuje, co by se stalo, kdyby se vůdce nacistického Německa zjevil v současnosti. Považovali by ho lidé za blázna, satirika, nebo by ho brali vážně? Odpovědět se v rozhovoru pokusili režisér Matěj Balcar a představitel Hitlera Ondřej Kavan.

Stejně jako v knize a filmu se Adolf Hitler i v divadle probudí v současnosti. Jaké situace to přináší? 

ONDŘEJ KAVAN: Přináší to spoustu situací. Poukazujeme na to, že kdyby se Adolf Hitler probudil dnes, pokusí se rychle adaptovat na současné poměry, na možnosti, které nabízí internet a média. 

Drželi jste se knihy Timura Vermese, nebo jste ji pro dramatizaci zásadněji upravovali?

MATĚJ BALCAR: Kniha vznikla v roce 2011, my jsme děj situovali do roku 2016. Zjistili jsme při té příležitosti, jak Vermes předběhl veškeré dění a pojmenoval riziko, protože před pěti lety ještě nebyly problémy, jaké jsou dneska, například s migrací. A také jsme hru více přiblížili českým poměrům, protože třeba problémy s tureckými menšinami se nás netýkají.

Co je ve hře Hitlerovým cílem?

ONDŘEJ KAVAN: Chce se opět dostat do popředí a získat moc. Postupuje ale pomalu, krůček po krůčku, stejně jako v roce 1919, kdy se stal předsedou malé bezvýznamné straničky a zformoval ji přesně podle svých přání, což bylo mnohem efektivnější.

Co obnášela stylizace do Adolfa Hitlera?

ONDŘEJ KAVAN: Obnášelo to hodiny a hodiny studia Adolfa Hitlera dle dostupných dokumentů a podle internetu. Někdy jsem s Adolfem trávil osm až devět hodin denně.

Jak bylo třeba k tomuto tématu přistupovat, aby nevyznělo jako parodie, něco, čemu se chcete vysmívat?  

MATĚJ BALCAR: Vysmívat se určitě nechci. Ono ani není, čemu se vysmívat, je to docela vážná věc. S Ondrou jsme dlouho hledali míru, abychom Hitlera neparodovali, naopak jsme ho chtěli udělat lidského, aby diváci chápali, proč to vše dělá. Snažíme se ho objevovat i zevnitř, slyšíme jeho motivaci. Že ho seslali bohové, aby to tady napravil, což je strašné, protože on tomu věří a ještě se nad tím sám dojme.

Myslím, že z tohoto úhlu pohledu lidé uvidí Hitlera takového, jak ho dosud neznali. Vyplyne jim, že to není jen nějaký kašpar nebo zástupce zla, ale vlastně člověk, kterého vám může být skoro líto. Jenže tyhle zoufalé existence často plodí největší zlo.

Jak vnímáte poselství hry? 

ONDŘEJ KAVAN: Vnímám ho intenzivně, obvzláště v dnešní době, jako zvednutý prst nejen pro Českou republiku, ale globálně. Žijeme sedmdesát let bez války, díkybohu za to, ale bohužel se proto sociální nůžky rozevírají čím dál tím víc, a nejtenčí bod v jejich prostředku může prasknout. To nahrává právě takovým vůdcům, jakým byl Adolf Hitler, a bohužel z některých dnešních politiků se, mám pocit, začínají stávat samozvaní vůdci, což je špatně, protože víme, jak lehce je to zneužitelné.

Jediné, v čem s Hitlerovou politikou trochu sympatizuji, je, že on byl zodpovědný za to, co se událo. To naši politici bohužel nejsou, když se něco stane, dávají od toho ruce pryč. 

MATĚJ BALCAR: Už je tady zas je mimo jiné ale také hra o lidech. Nejde o žádný politický atak, ale o upozornění, aby lidé nereagovali na první dobrou, aby si věci zjišťovali z obou stran, snažili se o nich přemýšlet. Je důležité mírnit polarizování společnosti, to bychom tou hrou rádi řekli.

Video Události v kultuře
video

Divadlo Na Jezerce uvedlo hru Už je tady zas

Divadlo Na Jezerce uvedlo hru Už je tady zas

Rozhovor s Ondřejem Kavanem a Matějem Balcarem