Spejbl dostává na frak. V Plzni restaurují Skupovy loutky

Spejblův frak, opičí cirkus nebo skafandry vyrobené z gumového míče patří k části pozůstalosti Josefa Skupy, která prochází v Západočeském muzeu v Plzni restaurováním. V lednu uplynulo 125 let od narození a 60 let od úmrtí slavného loutkáře a „otce“ Spejbla a Hurvínka. Jeho tvorbu připomene nejen plzeňské muzeum.

Video Události v kultuře
video

V Plzni restaurují loutky Josefa Skupy

Cesta Skupových nejznámějších loutek ke slávě začala nejistě. Spejbl na začátku dvacátých let minulého století nejprve bez větší odezvy vystupoval ve dvojici s Kašpárkem nebo Švejkem, až se zrodem Hurvínka přišel úspěch. Spejbla vytvořil podle Skupova návrhu řezbářský mistr Karel Nosek v roce 1920, Hurvínek ke svému „taťuldovi“ přibyl o šest let později. O čtyři sezony později se Spejblovic rodinka rozrostla o psa Žeryka a přibyla také Hurvínkova kamarádka Mánička. 

Na Spejblovi a Hurvínkovi Skupa také stavěl program prvního profesionálního loutkového divadla v někdejším Československu. Založil ho v Plzni v roce 1930. Obě postavičky vodil a mluvil téměř až do své smrti – plzeňští restaurátoři opravují mimo jiné černý frak, který měl na sobě Spejbl při posledním Skupově představení. Odehrál ho na silvestra roku 1956.

„Josef Skupa šel vlastní cestou. Nikoho neposlouchal, naopak jeho později napodobovala spousta loutkářů.“

Markéta Formanová

Muzeum loutek Plzeň

Během třicátých let Skupa kočoval nejen u nás, ale i po Evropě. Většina jeho představení se Spejblem a Hurvínkem byla určena hlavně dospělému publiku. Loutky taťuldy a synka využíval pro improvizace a satiru. „Právě proto, že tahle dvojice dokázala rychle reagovat na dobové dění,“ doplnil dokumentátor z Muzea loutek Tomáš Pfejfer. 

I proto v lednu 1944 populárního loutkáře zatklo gestapo. Za poslech zahraničního rozhlasu skončil v lednu 1944 ve vězení, jeho loutky byly buď ukryty anebo zabaveny. 

Po válce se novým útočištěm Divadla Spejbla a Hurvínka stala Praha. Už na začátku 50. let přišel do divadla Miloš Kirschner, kterého si Josef Skupa vybral a vychoval jako svého nástupce. Po Kirschnerovi obě postavy převzal Martin Klásek, jenž je vede i v současnosti.

Josef Skupa na fotografii z roku 1955

Zdroj: ČTK
Autor: Leoš Nebor

Původní loutky, které teď procházejí v Plzni opravami, představí Muzeum loutek na připravované výstavě koncem dubna. Výstavu k výročí Josefa Skupy připravilo i Muzeum loutkářských kultur v Chrudimi – zatím si ji lidé mohou na stránkách instituce projít virtuálně. Muzeum se zároveň obrátilo na veřejnost, aby archivními materiály také přispěla do sbírek mapujících Skupovu tvorbu a činnost.