Švankmajerova představivost jako výstavka démonů

Praha – Když se řekne Jan Švankmajer, málokomu se vybaví pouze jedno dílo, jeden konkrétní artefakt. Osmasedmdesátiletý umělec je totiž studnice odlišných kreativních nápadů – od filmové animace, modelování, koláže až po kresby a frotáže. Výstava Možnosti dialogu v Domě U Kamenného zvonu prezentuje Švankmajerovu imaginaci ze všech možných stran. Akce potrvá do 3. února příštího roku.

Možnosti dialogu se snaží zkompletovat výtvarníkovu tvorbu a nabídnout návštěvníkovi „od všeho něco“. Jako třeba ukázku taktilního umění experimentujícího s vnímáním děl prostřednictvím hmatu nebo artefakty a scény z autorových snímků. Důležité zastoupení má na exhibici i Švankmajerova volná tvorba – objekty, koláže, grafiky apod. Některá z děl navazují na jeho předchozí tvorbu, nebo jí naopak předcházejí. 

Výstava proniká hlouběji i do animátorovy imaginace a do jejích zdrojů. Důležitým pomocníkem mu v určitých situacích byla také manželka Eva. „Mojí snahou je co nejautentičtěji a nejdůsledněji ze sebe vypudit démony, kteří mě sužují. Jde o proces osvobozování,“ prohlásil o své tvorbě. 

Rodák z Prahy je jediným českým umělcem zastoupeným ve stálé expozici britské galerie Tate Modern Gallery. Surrealista svou exhibici na domácí půdě vybavil také pracovními fotografiemi, k vidění jsou i ukázky z technických a kreslených scénářů, pracovní deníky, publikace, kritiky, plakáty a mnoho dalšího. 

Na příslušných místech dojde i k promítání snímků nebo rozhovorů z cyklu Zlatá léta šedesátá. Výstavu bude provázet monografie věnovaná autorovu dílu v českém a anglickém jazyce. Autory koncepce knihy jsou Bertrand Schmitt a František Dryje.

Jan Švankmajer (* 4. září 1934)

Středoškolská léta strávil ve scénickém oddělení Vyšší odborné školy uměleckého průmyslu, ta vysokoškolská pro změnu na Divadelní fakultě pražské AMU. Zvolil si obor loutkářství a filmové režie, obloukem se však vyhnul filmové technice, což mu možná pomohlo oprostit se od učených konvencí a naopak zapojit volnomyšlenkářství či individuální přístup. První filmové triky si vyzkoušel v Laterně Magice, v roce 1964 pak dal vzniknout svému prvnímu snímku.

Mimo filmový obor animátor zasahuje i do oblasti výtvarnictví či literatury - píše scénáře a básně. Jeho tvorba je úzce spjata s českým surrealismem.

NEJZNÁMĚJŠÍ SNÍMKY: Zánik domu Usherů, Něco z Alenky, Šílení, Otesánek, Přežít svůj život

Vydáno pod