Přežiju nepřežiju. Já jsem to, že tam jsem, bral prostě jako skutečnost. Miroslav Čeřenský je jedním z Čechů, kteří přežili koncentrační tábor Mauthausen, a z těch, kteří na svou nesdělitelnou zkušenost vzpomínají v dokumentu Zdeňka Všelichy. Snímek Mauthausen – tajné popravy Čechů odvysílá ČT2 23. října ve 21:00, v předvečer dne, v němž bylo před sedmdesáti lety popraveno 294 spolupracovníků a příbuzných atentátníků na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha.
Sledujte v ČT: Poslední pamětníci o Češích v Mauthausenu
Komplex koncentračního tábora Mauthausen byl prvním táborem mimo území třetí říše - s jeho budováním se začalo v roce 1938 nedaleko rakouského Lince. Byl táborem vyhlazovacím, jako dozorci pro něj byli vybíráni „zločinci z povolání“. „V lomu, kde se těžila žula, se odehrávalo to, čemu Heydrich říkal Vernichtung durch Arbeit, tzn. vyhubení prací. Dávky potravy a způsob zacházení vedly k tomu, že po několika týdnech zde zpravidla vězňové umírali,“ popisuje tábor v dokumentu Vojtěch Šustek, archivář Archivu hl. města Prahy.
A byl to právě Heydrich, kdo určil Mauthausen jako místo tajných poprav Čechů. Zahynul zde například písničkář Karel Hašler nebo devět vysokoškolských pedagogů Masarykovy univerzity, kteří nezávisle na sobě působili v odboji. Popraveno zde byli také ti, kteří byli nějakým způsobem spojeni s atentátem na Heydricha, respektive s výsadkáři, kteří za ním stáli. „Popraveno bylo čtrnáct příbuzných Jana Kubiše a otec Josefa Valčíka,“ připomenul režisér dokumentu Zdeněk Všelicha, který se mimo jiné podílel také na cyklu Heydrich - konečné řešení.
Rozhovor s režisérem Zdeňkem Všelichou (zdroj: ČT24)
„Českoslovenští vlastenci, které Němci povraždili 24. října 1942, 26. ledna 1943 a 3. února 1944, patřili k mravním a duchovním elitám národa,“ upozorňuje archivář Vojtěch Šustek. „Byli to aktivní účastníci odboje, kteří vědomě šli do rizik a za svou účast v odboji zaplatili životem.“
Celkem Mauthausenem prošlo na sedm tisíc Čechů, z toho čtyři tisíce zde přišly o život. „Vyhlazování tam bylo opravdu velice kruté. Lidicemi nebo Ležáky se Němci chlubili, ale tady to bylo obráceně - byly to tajné popravy. Chtěli, aby tito lidé zmizeli beze stopy,“ říká Všelicha.
K přeživší menšině patří například zmíněný Miroslav Čeřenský, člen sokolského odboje Bohuslav Bubník a vídeňský Čech Josef Klat. Všichni tři se v dokumentu dělí o svou zkušenost, nejpodrobnější je výpověď Josefa Klata, který se do Mauthausenu dostal v roce 1942 jako dvacetiletý. Jeho vzpomínky od prvního dne v táboře až po osvobození tvoří rámec vyplněný příspěvky badatelů, historiků, výpověďmi příbuzných obětí a také archivními filmovými záběry a fotografiemi.
Upoutávka na dokument Mauthausen - tajné popravy Čechů (zdroj: ČT24)
Reprízu dokumentu Mauthausen – tajné popravy Čechů uvede ČT2 24. října v 10:55. Film bude možné zhlédnout také v archivu iVysílání.
Vydáno pod