Tři inscenace a tři mladí choreografové podlehli Mysteriu času. Novým představením pokračuje Pražský komorní balet v tradici svého zakladatele Pavla Šmoka a propaguje hudbu českých autorů. V baletním triptychu tančí na skladby Miloslava Kabeláče, Jaroslava Ježka a začínajícího Marka Pavlíčka.
Pražský komorní balet má dost času
Pražský komorní balet zajímá Mysterium času (zdroj: ČT24)
Choreografie Mysterium času, která dala název celé inscenaci, zkoumá časoprostor jako zcela samozřejmý faktor. „Kdy lidé nemají vůbec čas se zastavit, nemají žádnou oporu v čase, takové bezčasí,“ upřesnila choreografka Hana Polanská Turečková. Svou část připravila na hudbu Miloslava Kabeláče, který v polovině šedesátých let složil stejnojmennou orchestrální skladbu.
Choreografie Teď2 je spojením dvou mladých talentů: Marek Pavlíček složil hudbu přímo na choreografii tanečníka Ondřeje Vinkláta. Obě díla se vytvářela současně a vzájemně se ovlivňovala - stejně jako postavy tohoto baletního příběhu. „Je to dílko inspirované životem dvou lidí, jak život vzniknul, jak se potkají…,“ prozradil Vinklát, první sólista baletu Národního divadla.
Až komiksovou nadsázkou a kontrastním spojením Edgara Allana Poea s hudbou Jaroslava Ježka se vyznačuje třetí chorografie nazvaná Chvilka POEzie. Černá groteska vznikla na motivy slavné básně Havran. „Dějou se vám komické situace, ale někde na pozadí vás něco strašně mrazí,“ vyvolává podle choreografa Marka Svobodníka inscenace protichůdné pocity. V hlavní roli se představil nový umělecký šéf souboru Igor Vejsada - na scénu se vrátil po více než dvaceti letech.
Mysterium času mělo 18. prosince premiéru ve Vinohradském divadle, 22. prosince čeká tři časové variace ještě druhá premiéra v mosteckém městském divadle.