Zemřel Leonard Cohen. „Jsem připraven, můj Pane,“ oznamoval posledním albem

Svět přišel o jednu z největších hudebních osobností posledních padesáti let. Ve věku 82 let zemřel kanadský hudebník a básník Leonard Cohen.

Úmrtí všestranného umělce a autora více než dvou desítek alb oznámila nahrávací společnost Sony Music na Facebooku. „S hlubokým zármutkem oznamujeme, že legendární básník, písničkář a umělec Leonard Cohen zesnul. Ztratili jsme jednoho z nejuznávanějších a nejplodnějších vizionářů,“ uvádí se v prohlášení, podle něhož proběne vzpomínková akce na Cohena v Los Angeles. Příčina úmrtí oznámena nebyla.

Cohen byl vedle Boba Dylana či Paula Simona jedním z písničkářů, jejichž sláva se zrodila v uvolněných šedesátých letech minulého století a od té doby ovlivnili několik generací. Za to si vysloužil mimo jiné přijetí do rokenrolové síně slávy a udělení nejvyššího kanadského civilního řádu.

Spojoval výjimečné literární nadání se schopností vtělit metaforický text do silné folkové melodie. Téma jeho textů často zahrnovalo náboženské cítění i sexuální tohu, které propojil ve své patrně nejznámější písni Hallelujah, jež se od prvního vydání v roce 1984 dočkala mnoha verzí od různých umělců.

Zpívalo či nahrálo ji kolem dvou set umělců, od Boba Dylana po Justina Timberlakea. Vznikla o ní kniha a stala se součástí soundtracků k filmům či veřejných událostí včetně olympijských her.

Přitom když Hallelujah vyšla poprvé, byl to naprostý propadák. „Pak si ji vyžádal John Cale z Velvet Underground, když už byl na sólové dráze, a dostal údajně od Cohena patnáct stránek faxu - takhle dlouhý text to mělo. Cale si z toho něco vybral a nahrál to s klavírem. Teprve potom se ta písnička stala slavná a Cohen ji znovu natočil,“ popsal hudební publicista Honza Dědek. 

Mezi Cohenovy další slavné písně patří třeba Suzanne, So Long Marianne, Bird on a Wire nebo I'm Your Man.

Chtěl být básníkem

Ještě před začátkem hudební dráhy napsal počátkem šedesátých let dva romány, avšak poté, co mu druhé dílo po úspěchu toho prvního u kritiky narazilo i v souvislosti s příliš otevřeným pohledem na téma sexu, se vrhl na muziku. Básně však psát nepřestal a na kontě má přes deset vydaných sbírek poezie.

Vzpomínka fanoušků na Leonarda Cohena u jeho domu
Zdroj: ČTK/AP/Paul Chiasson

Celým jménem Leonard Norman Cohen se narodil v Montrealu 21. září 1934. Jeho otec Nathan, jehož rodina emigrovala do Kanady z Polska, vlastnil úspěšný obchod s oblečením. Zemřel, když bylo Leonardovi devět let, ale svého syna zaopatřil tak, aby mohl později rozvíjet své literární a hudební ambice. Cohenova matka, zdravotní sestra Maša, byla litevského původu a byla dcerou rabína.

Právě duchovní cesta byla v jeho životě důležitá. „Koketoval se scientologií, strávil přes deset let v buddhistickém klášteře nedaleko Los Angeles, i když nikdy neopustil svou židovskou víru. Na posledním albu You Want It Darker má titulní píseň a v ní zpívá Jsem tady, jsem připraven, můj pane. A to Jsem tady je nazpívané hebrejsky,“ vysvětlil Dědek. 

Cohen studoval angličtinu a práva, ta ale nedokončil a místo toho odjel do New Yorku, kde se na Kolumbijské univerzitě zapsal ke studiu literatury. A právě poté, co se v roce 1966 přestěhoval na východní pobřeží USA, prorazil v hudebním světě.

První byla Suzanne

První studiové album vydal v roce 1967 pod názvem Songs of Leonard Cohen. Nahrávka začínala písní Suzanne, která se předtím společně s dalším Cohenovým songem Dress Rehearsal Rag objevila na albu písničkářky Judy Collins a díky její verzi už byla poměrně populární. Poslední album You Want It Darker mu vyšlo letos v říjnu, tedy o téměř půl století později. Kromě čtrnácti studiových nahrávek má na kontě osm koncertních alb a pět kompilací.

Po počátečním výrazně folkovém období začal do své hudby míchat vlivy popu či kabaretního stylu. Jeho hluboký hlas na nahrávkách i koncertech od 80. let často doprovázely ženské vokály.

„Začínal s čistým folkem, potom do toho začal různě aranžovat, třeba na konci osmdesátých let vyšlo album I'm Your Man, a to je postavené na elektronice, na klávesách, jsou tam až taneční písně, najdeme tam zvuky jazzu… Je to dítě šedesátých let, bral si, co chtěl, a uměl s tím pracovat,“ shrnul Dědek. 

Koncerty jako mše

Cohen nebyl podle Dědka velký zpěvák, ale dokázal zpívat velmi jednoduché, textově naléhavé a přitažlivé písně. Ověřit si to v letech 2009 a 2013 mohli i jeho fanoušci v Česku, napřed v pražské sportovní hale a pak v 02 Areně. „Ty koncerty připomínaly spíš mše, bylo tam obrovské publikum, ale slyšeli byste spadnout špendlík,“ podotkl Dědek.

Přitom právě k návratu na koncertní pódia přiměla Cohena psychická rána a velké zklamání, které mu připravila jeho dlouholetá účetní a rodinná přítelkyně, když mu ukradla téměř všechny peníze. „Byla odsouzena na osmnáct měsíců a k zaplacení asi devíti milionů dolarů, ale nic mu nezaplatila a on musel vyjet na turné. Vydělalo mu asi deset milionů dolarů,“ připomněl Dědek. 

Nepravděpodobná hvězda

Jak připomínají New York Times, Cohen byl velmi nepravděpodobnou a zdráhavou hvězdou pop music – jestli jí vůbec byl. Zpíval chraplavým barytonem, své písně ze začátku doprovázel jednoduchými akordy na akustickou kytaru a levné klávesy. A někdy až asketický obraz, který o sobě udržoval, byl v rozporu s poživačností a excesy rock and rollu.

Poté, co se dvě jeho písně objevily na albu Judy Collinsové, velmi se zdráhal udělat další krok a zpívat své písně publiku sám. „Leonard byl zdrženlivý a bál se zpívat na veřejnosti,“ vzpomínala později Collinsová ve své autobiografii. „Řekl mi: Nemůžu zpívat. Nevěděl bych, co mám dělat.“ Cohen byl podle Collinsové „vyděšený,“ když ho na jaře 1967 vzala na pódium, aby s ní zpíval.

Leonard Cohen (1990)
Zdroj: Jj Raudsepp/ČTK/ZUMA

Podle mnohých byly Cohenovy literární i hudební kvality neoddělitelné. „Když lidé mluví o Leonardovi, zapomínají zmínit jeho melodie, které jsou pro mě, spolu s jeho texty, jeho nejvýjimečnějšími výtvory,“ řekl letos magazínu The New Yorker Bob Dylan.

Na úmrtí legendárního umělce už reagoval i kanadský premiér Justin Trudeau. Cohenova hudba byla podle něj jedinečná a rezonovala napříč generacemi. „Kanadě a světu bude chybět,“ napsal na Twitteru Trudeau.