Novou Guineu, spojovanou s tajemnými obřady a kanibalismem, představuje Náprstkovo muzeum v Praze. Otevřelo výstavu Lovci lebek, na které jsou skutečné zbraně kanibalů nebo lebky obětí. Paralelně byla zahájena výstava fotografií českého cestovatele Enriqua Stanka Vráze, jenž na přelomu devatenáctého a dvacátého století procestoval mnoho zemí, včetně Nové Guineje.
Enrique Stanko Vráz a kanibalové se setkali v Náprstkově muzeu
Enrique Stanko Vráz patří mezi první české cestovatele, kteří fotografovali v mimoevropských zemích. Jeho snímky ze západní Afriky z roku 1885 jsou vůbec nejstarší ve fondech Náprstkova muzea. Pravá identita dobrodruha nebo datum jeho narození přitom nejsou docela jasné. „Vytvořil legendu o svém původu, že se narodil v Bulharsku, účastnil se dokonce bitvy u Plevna, kde byl zraněn,“ říká autorka výstavy Jiřina Todorová.
Originální životní příběh si Vráz zřejmě vymyslel proto, aby obstál v tehdejší velké cestovatelské konkurenci. „Druhá polovina devatenáctého století přála cestovatelství. Vyrojilo se hodně cestovatelů a všichni se snažili nějak ozvláštnit,“ vysvětluje Todorová.
GALERIE
E. St. Vráz se síťkou na chytání hmyzu před velkou obytnou chýší označenou vlajkou s českým lvem a nápisem Vraz v pohoří Hattam. Nová Guinea, 1896
Expozice ukazuje fotky pořízené Vrázem v letech 1885 až 1905. Vedle Nové Guineje zachycují řadu zemí Ameriky, Afriky a Asie. Cestovatel na snímcích zachytil nejen tamní obyvatele, ale také architekturu a přírodu. Spolu s Vrázovými fotografiemi muzeum vystavilo i věci z jeho pozůstalosti a předměty, které si přivezl ze svých cest pro Náprstkovo muzeum. Jedním z nejzajímavějších je podle muzea pár ženských bot z Číny.
Sníst mozek se ságovými červy
Na paralelní výstavě Lovci lebek se zájemci mohou seznámit nejen s historií Nové Guineje a jejími náboženskými kulty, ale také s její současností. Prohlédnout si mohou například předměty, které turistům nabízí prodejci na tamních trzích a jejichž výroba má dlouhou tradici, jako například síťové tašky zvané bilum, jež sloužily k přepravě rozmanitých předmětů, k ukládání dětí ke spánku nebo k uchovávání ostatků předků.
Enrique Stanko Vráz a kanibalové v Náprstkově muzeu (zdroj: ČT24)
Koloniální minulost ostrova na výstavě prezentují sekery, štíty, luky a šípy nebo válečné palice, kterými byli domorodci ozbrojeni při četných střetech s Evropany. Vedle toho jsou k vidění pracovní nástroje, oděvy, předměty denní potřeby, tělesné ozdoby, platidla a předměty spojené s různými kulty, třeba kulty mrtvých a posvátných fléten. Jeden celek je věnován skupině Asmat, jež se proslavila nejen unikátním uměleckým projevem, ale také vešla ve známost lovem lebek a kanibalismem.
GALERIE
Exponát z výstavy Lovci lebek
Vystaveny jsou zbraně kanibalů nebo lebky obětí. „Tato lebka je ukázkou toho, co se přesně s dotyčným stalo. V lebce je vyražená díra, tou vybrali mozek, který se pak konzumoval se ságem a ságovými červy,“ popisuje exponát antropolog a autor výstavy Martin Soukup.
Kmeny praktikující kanibalismus zřejmě už ustoupily nátlaku technické civilizace. „Kontakt s vnějším světem dal tradičním kulturám příslovečný polibek smrti. Lidé tam neběhají polonazí, ale nosí stejné oblečení jako my. Někteří z nich mají lepší mobilní telefon, než mám já sám,“ popisuje Martin Soukup současný stav. Zda lov lebek z Nové Guineje už zcela vymizel, však nikdo s jistotou potvrdit nedokáže.