Od Bible po Čapka. Národní knihovna listuje arménskými tisky

Jak vypadá Povídání o pejskovi a kočičce v arménštině? Aktuální výstava v Národní knihovně představuje nejen překlady českých spisovatelů do arménštiny, ale také vzácné staré arménské tisky, například nejstarší tištěnou arménskou Bibli.

Video Události v kultuře
video

Národní knihovna vystavuje vzácné arménské tisky

Unikátní arménské staré tisky od 16. století, nejstarší tištěná arménská Bible z roku 1666 či Kniha ód z roku 1513 budou k vidění na výstavě v Národní knihovně.

Výstava vznikla právě k příležitosti 350 výročí vytištění první arménské Bible. Stalo se tak v roce 1666 v Amsterdamu. Zakavkazsko se totiž v 17. století zmítalo ve válkách a na zakládání tiskáren nezbýval čas. „Lidé, kteří dokázali tuto věc uskutečnit, hodně trpěli a hodně obětovali. Měli obrovské dluhy a museli si poradit s cenzurou,“ popisuje tehdejší dramatické okolnosti tisku Bible kurátor Haig Utidjian.

K vidění je i Kniha ód vytištěná roku 1513, tedy jen o rok později než nejstarší vytištěná arménská kniha, část výstavy představuje arménskou církevní hudbu. Celkem instalace zahrnuje více než dvacet vzácných a starých arménských tisků, nejen liturgického charakteru.

První tištěná arménská Bible z roku 1666
Zdroj: Národní knihovna

První část výstavy se zaměřuje na nejranější arménské publikace, historii prvních vydání bible a rituálních knih, ale zahrnuje také tištěné materiály obecnějšího rázu, včetně mapy z 18. století nebo třeba knihu arménské mluvnice z 19. století. Seznámit se lze vedle historických unikátů ale i s novodobou arménskou tvorbou. 

Češi a Arméni v literatuře

Do jihoasijské země pronikla i česká literatura. Oblíbené jsou třeba Povídaní o pejskovi a kočičce Josefa Čapka, i když bez původních autorových ilustrací. Arméni přišli i na chuť humoru Haškova Švejka. 

Naopak Češi z arménské historie popsali například vyvražďování Arménů v období první světové války. Tato událost mnohými otřásla, jak dokládá román pražského rodáka Franze Werfela Čtyřicet dnů nebo kniha Hrůzy východu, kterou sepsal český cestovatel a spisovatel Karel Hansa.

Výstava Arménské knižní umění v průběhu staletí zůstane v Národní knihovně do 25. října.