Recenze: Literární sondy do podbřišku předbrexitové Anglie

Britská autorka slavných historických románů z tudorovské Anglie dokáže překvapit. Hilary Mantelová (*1952) svou povídkovou knihou Zavraždění Margaret Thatcherové nejenže zůstává v zásadě v současnosti, ale neváhá zabloudit i do jiných světů – těch zásvětních.

Hilary Mantelová
Zdroj: ČTK/AP Autor: Alastair Grant

Většina povídek, s výjimkou té titulní, byla již publikována v literárním časopisu London Review of Books, což z knihy tvoří sborník relativně nesourodých textů, stylově i tematicky. Přesto dokáže Mantelová, zkušená vypravěčka, nastolit v každém mimořádnou atmosféru, v níž situační mikroklima ovládne hned několika větami, často dialogy.

Skuliny mezi životem a smrtí

Popisy prostředí, vymezeného sociálně/profesně (nemocnice, kulturní domy), střídá mikroklimaty soukromí (rodiny, bytu) s prostředím veřejným (nádraží, taxi), kde se v zásadě nic neodehrává – až do jistého okamžiku. Stačí někdy jen okamžik překvapení, nepatrný záblesk či kradmý pohled, aby náznak dorostl v tragédii.

Spisovatelka, známá u nás především dvěma historickými romány – Wolf Hall (2009, č. 2010) a Předveďte mrtvé (Bring Up the Bodies, 2012, č. 2013) –, za něž získala dvakrát po sobě Man Booker Prize, začínala publikovat původně příběhy ze současnosti, není proto zcela s podivem, že její povídková tvorba dokáže pracovat s narativem ryze aktuálním.

Morální a mravní kolize mezi kulturami; dětský příběh z tajemné zahrady, kde si hrají dvě dívky, jež později oddělí sociální role; podivná rutina nemocnice, v níž vykvete lesbická láska; záhadná srážka na cestě taxíkem na letiště, kde není jasná oběť; setkání s mrtvým otcem ve vlaku či andělem po nudném autorském čtení v regionu – a zejména setkání se střelcem, jenž jednoho srpnového dne chce zabít premiérku Margaret Thatcherovou: takové jsou náměty, pro něž je společné jedno – snaha zachytit věci za zrcadlem. Vypráví je vždy žena, což není nepodstatné.

Příběhy mohou mít podobu tajemství, jež obvykle zakrývá úzkost smrti (Konečná, Srdce nevaruje, Čárka), ale i nečekaného zjevení, zároveň i příznakové tušení neštěstí (Kurz angličtiny, Zimní dovolená). Nakladatelství označuje velmi výstižně její prózu jako příběhy mezi „skulinami života a smrti“.

Sondy do anglického podbřišku

Deset povídek, z nichž nejintenzivnější jsou patrně titulní a ta zcela poslední (Kurz angličtiny), napovídá ale nejen o autorčině kvalitě pracovat na hraně mezi racionalitou a iracionálností, ale i o velmi přesně cílené sondě do podbřišku anglické, respektive britské společnosti.

Kdo je zvyklý na dikci jejích historických románů (těšme se, že vyjde v češtině i její raný román o francouzské revoluci A Place of Greater Safety z roku 1992), může být poněkud zaskočen lapidárností, dvojznačností a třeba i lehkou politickou nekorektností (povídka o Thatcherové vyvolala bouři nevole). V Hilary Mantelové máme i v češtině mimořádnou literární glosátorku proměn a nejistot britské – té předbrexitové – společnosti.

Michala Marková, téměř dvorní překladatelka Mantelové, vládne v češtině skvělými opisy i rytmem, schopností vystihnout drobné přesahy; přesto zamrzí, že vydání této knihy trpí lehkou překlepovou nedbalostí. Vysloveně se ale spletla, když si v povídce Dlouhý interval služebná Lorraine stěžuje, že se jmenuje jako nějaká „francouzská specialita“. Čtenář se už nedozví, že jde o lotrinský slaný koláč (quiche), i u nás známý jako „quiche lorraine“.

Hilary Mantelová: Zavraždění Margaret Thatcherové a jiné povídky (The Assassination of Margaret Thatcher. Stories). V překladu Michaly Markové vydalo nakladatelství Argo, Praha 2016.