Nad zákruty češtiny poměřilo své překladatelské schopnosti bezmála sto čtyřicet bohemistů. V rámci soutěže o Cenu Susanny Roth se pokusili vypořádat s jazykově bohatou novelou Anny Bolavé Do tmy. Nejlepší překlady nakonec nabídly bohemistky a bohemisté z Japonska a Jižní Koreje i z Německa, Anglie nebo Ruska.
Překládání z češtiny nemusí být bolavé, i když míří Do tmy
„Čeština je všeobecně považována za složitý jazyk a pod tlakem mnoha jiných jazyků, především angličtiny, je zapotřebí vytvářet příležitosti, které češtinu budou nejen připomínat, ale i propagovat,“ uvádí Petra Jungwirthová, mluvčí Českých center, která ve spolupráci s Institutem umění – Divadelním ústavem překladatelskou soutěž organizují už třetím rokem.
Ponořit se do textu, do bylin, Do tmy
Ocenění, o které usilovalo 134 mladých bohemistů z dvanácti zemí světa, nese jméno po švýcarské překladatelce Susanně Roth, která německy mluvícímu publiku zprostředkovala díla Milana Kundery, Bohumila Hrabala nebo poslední vítězky Magnesie Litery Daniely Hodrové (za Točité věty).
Text další laureátky, novela Do tmy Anny Bolavé pojednávající o obsedantním sběru bylin, pak v letošním ročníku posloužil všem těm, kteří by Susannu Roth chtěli následovat. „Oproti minulým ročníkům byl letošní text velmi náročný. Svým charakterem se totiž jedná spíše o poezii v próze, což může být pro začínající překladatele velmi obtížný žánr,“ doplňuje Jungwirthová.
Výzvu k účasti v překladatelském klání přijali mladí literáti z Tokia, Londýna, Budapešti, Bukurešti, Vídně, Berlína, Mnichova, Varšavy, Kyjeva, Moskvy, Madridu, Sofie, Soulu a Záhřebu – třináct nejlepších překladatelů (všechny naleznete zde) nyní přijíždí do Prahy na bohemistický seminář i setkání s autorkou.
Litera za prózu: Do tmy (zdroj: ČT24)
Polský zájem
Vedle japonské bohemistky Mei Kashimy nebo redaktora ukrajinského nakladatelství Tempora Oleksandra Stukala jde také o polskou bohemistku Agatu Wróbelovou, která čelila vůbec největší konkurenci.
„Elektronickou podobu originálního textu si vyžádalo 64 osob. To vysoké číslo neznamená, že všichni nakonec pošlou překlad, někteří se zastaví v půlce a pro jiné bude moc těžký,“ uvedl ředitel Českého centra ve Varšavě Petr Janyška. I tak ale z Polska nakonec přišlo čtyřicet překladů.
Podle vedoucího literární sekce Institutu umění Viktora Debnára soutěž pomáhá šířit českou literaturu a slouží i k podpoře mladých znalců českého jazyka. „Cílem této ceny je také podporovat současnou kvalitní českou literaturu a její prezentaci v zahraničí, mimo jiné vydáním knihy vybraného autora v cizích jazycích – v letošním roce se rýsují možnosti vydání polského a ukrajinského překladu,“ řekl.